3.2.9.3
Podnikání v silniční motorové dopravě
Ing. Soňa Brettová
Musí mít žadatel o koncesi v silniční motorové dopravě nákladní mezinárodní dvouletou praxi ve vnitrostátní dopravě?
Tato otázka svědčí o tom, že tazatel měl v minulosti co do činění s mezinárodní dopravou, současnou právní úpravu však již nezná. Je pravda, že v minulosti byla pro udělení oprávnění podnikání v mezinárodní dopravě nutná podmínka praxe vykonané ve vnitrostátní dopravě, tato podmínka však byla v roce 2007 zrušena. Po novele zákona o silniční dopravě, kterou zároveň došlo i k novele zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, se "živnost silniční motorová doprava" již nečlení na mezinárodní a vnitrostátní. Proto ani pro osobní, ani pro nákladní dopravu nebude nutné splňovat jiné podmínky pro mezinárodní a jiné pro vnitrostátní dopravu. Žádná praxe se tudíž nevyžaduje.
Možná měl však tazatel na mysli podmínku dvouleté praxe v oblasti mezinárodní dopravy, která se před novelou zákona o silniční dopravě týkala řidičů, tj. jiné oblasti (nikoli problematiky vydání koncese, neboť řidič a podnikatel v dopravě mohou být, ale nemusejí být rozdílné osoby). Podnikatel v dopravě byl původně v souladu s ustanovením § 9 odstavec 2, písm. b) zákona o silniční dopravě povinen zajistit, aby práce řidiče v mezinárodní nákladní dopravě, pokud se provozuje nákladním vozidlem o celkové hmotnosti vyšší než 7,5 tuny, vykonávala osoba bezúhonná, která před prvním nastoupením výkonu činnosti řidiče pracovala nejméně 2 roky jako řidič nákladního vozidla o celkové hmotnosti vyšší než 3,5 tuny nebo jako řidič autobusu. V současné době však podnikatel takovou povinnost nemá.
Souhrnně lze proto uvést, že ani řidič, ani podnikatel v dopravě či teprve žadatel o vydání koncese nemají povinnost mít dvouletou praxi.
Zákon o silniční dopravě používá na několika místech termín "doprava provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny". Původně se používal termín "doprava provozovaná vozidly nad 3,5 t celkové hmotnosti". Jaký je mezi termíny "největší povolená hmotnost" a "celková hmotnost" rozdíl? Byla snad v původním předpise chyba?
Svědčí o pečlivosti tazatele, pokud si všimne takovýchto podrobností. O chybu však nejde. Důvodem pro tento nesoulad je skutečnost, že zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, vznikal v době, kdy předpisy vztahující se k technickým údajům vozidla používaly termín "celková hmotnost", "užitečná hmotnost", tyto termíny byly změněny vyhláškou č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti vozidel. V příloze č. 19 jsou zavedeny nové pojmy a zároveň jsou porovnány s dosavadními tak, aby bylo patrno, že termíny "celková hmotnost" a "největší povolená hmotnost" jsou obsahově shodné. Jak původní zákon o silniční dopravě, tak vyhláška č. 478/2000 Sb., protože provádí zákon o silniční dopravě, používaly termíny užívané v době vzniku těchto předpisů. U ustanovení vzniklých v roce 2000, tedy v době vzniku vyhlášky, šlo o běžně používané názvy (vyhláška má proto na více místech užit termín "celková hmotnost"), u ustanovení, která byla do vyhlášky č. 478/2000 Sb. vtělena pozdějšími novelami, pak byla dodržena původní terminologie proto, aby v celém předpise byly užívány pro stejné situace jednotné termíny (aby například u téhož paragrafu v jednom odstavci nebyl použit termín "nejvyšší povolená hmotnost" a ve druhém "celková hmotnost", což by svádělo k domněnkám, že jde o jiný termín). Oba termíny, tj. "nejvyšší povolená hmotnost" a "celková hmotnost" vyjadřují stejnou hmotnost.
Novela zákona o silniční dopravě již důsledně používá termín "největší povolená hmotnost", přičemž vtělila do právního předpisu i skutečnost, že v praxi (zejména v důsledku praxe zahraničních kontrolních orgánů) se společně posuzuje tažné vozidlo i návěsy či přívěsy, tj. celá jízdní souprava. Stanovený limit 3,5 tuny se proto vztahuje k celé jízdní soupravě, což se v zákoně o silniční dopravě a také v zákoně o živnostenském podnikání objevuje nově, ale v praxi byly tyto předpisy již dlouho takto vykládány. Proto přesto, že znění popisující druhy nákladní dopravy je jiné, nežli tomu bylo v minulosti, nejde o nic nového a praxe, výklad a používání zůstávají stejné, jako tomu bylo dosud.
Obsahuje živnostenský zákon definici obsahu koncese "silniční motorová doprava"?
Zákon o živnostenském podnikání č. 455/1991 Sb. takovou definici neobsahuje. V souladu s § 73a zákona o živnostenském podnikání však vláda vydala nařízení vlády č. 278/2008 Sb., které upravuje obsahové náplně koncesovaných živností. V příloze č. 1 upravuje obsahové náplně živností řemeslných, v příloze č. 2 živností vázaných a v příloze č. 4 živností volných a v příloze č. 3 pak obsahové náplně koncesovaných živností. Zde je jmenována i koncesovaná živnost silniční motorová doprava,…
