Náklady na zásoby, ukazatele rychlosti pohybu zásob

6.2.1 Náklady na zásoby, ukazatele rychlosti pohybu zásob

Ing. Leo Tvrdoň, Ph.D., ALog., Ing. Jaroslav Bazala, Ph.D., ALog. a kolektiv autorů

V řízení zásob se střetávají konfliktní logistické cíle. Ve všech úlohách se přímo či nepřímo uplatňují tato kritéria:

• zajištění potřebné disponibility zásob z hlediska požadavků externích zákazníků či navazujících procesů,

• celkové náklady spojené s:

  1. objednáváním a doplňováním zásob,
  2. držením zásob,
  3. nedostatkem zásob,

• nákupní hodnota zásob,

• možnosti dodavatelů,

• další (kapacita skladů, finanční zdroje apod.).

Zásoba sama o sobě je věc, která je ve svém principu v logistickém řetězci nežádoucí. Bez hlubšího analyzování je zřejmé, že snižování celkové úrovně zásob bude z hlediska nákladů pro firmu vždy přínosem. Lidově řečeno: s každou zásobou musíme manipulovat, musíme v prostorách jejího uložení topit, svítit, udržovat evidenci, mít v ní zablokovaný kapitál atd.

Samotná povaha fyzických procesů od objednávání, zhodnocování až po fyzickou distribuci však nelze bez zásoby prakticky realizovat. Vlivem nevyrovnanosti kapacit jednotlivých prvků řetězce, vlivem nespolehlivosti dodávek, vlivem nepředvídatelnosti trhu a často i technologickými vlivy v systému vždy zásoby vznikají. Principem systémové logistiky je celkovou zásobu minimalizovat do té míry, aby byly s přijatelnou mírou uspokojeny požadavky cílového zákazníka – aby bylo dosaženo tzv. optimální úrovně služeb. Je zcela mylné podléhat dojmu, že se přitom bez zásob obejdeme. I velmi moderní koncepty řízení materiálových toků (zejména koncept JIT) nedokážou zásoby zcela odstranit. Může se stát, že zásoby "zmizí" z velké části řetězce, ale vždy na úkor zvýšení zásob na jiném místě (třeba u dodavatelů).

Položky nákladů spojených se zásobami

Náklady na objednání či pořízení zásob tvoří jen ty nákladové položky, jejichž výše je závislá na počtu objednávek (dodávek). Jde o náklady spojené s vystavením objednávek, s komunikací s dodavateli, s přejímkou a uložením materiálu apod. Pozornost vyžadují přepravní náklady, které se liší podle skupin materiálů – podle jeho rozměrů, hmotnosti, vzdálenosti, použitých dopravních prostředků, způsobu manipulace apod.

Náklady na držení zásob zahrnují:

náklady z vázanosti prostředků v zásobách,

náklady na skladování a manipulaci včetně nákladů na zajištění vhodných podmínek skladování,

náklady spojené s rizikem (náklady na pojištění zásob, ztráty vznikající vyřazením zastaralých zásob, ztráty vlivem poškození a zničení zásob apod.).

Náklady na držení zásob neurčujeme zpravidla pro jednotlivé skladované položky zvlášť, nýbrž většinou pro celé skupiny zásob podle jejich technické příbuznosti a skladovací a manipulační náročnosti.

Náklady z vázanosti prostředků v zásobách představují kapitálové náklady neboli náklady ušlých příležitostí (oportunitní neboli alternativní náklady), které vyjadřují ušlý efekt, který by vznikl, jestliže bychom prostředky vložené do zásob použili jiným způsobem (ponechali na účtu, investovali do jiné oblasti podnikání apod.). Tyto náklady jsou přímo úměrné hodnotě průměrné zásoby. Při jejich kvantifikaci se používá reálná úroková míra nebo rentabilita kapitálu.

Do nákladů na skladování zahrnujeme při rozhodování o režimech doplňování zásob pouze ty nákladové položky, které se mění v určitém procentním poměru ke změně zásob a jsou ovlivněny velikostí dodávky. U mnoha nákladových položek tento předpoklad neplatí, jsou relativně fixní vzhledem k velikosti dodávky (například odpisy a náklady na údržbu skladů, náklady na vytápění, osvětlení úklid apod.).

Náklady na skladování je možno vyjádřit jako:

pevné procento z nákupní hodnoty zboží vztažené k určitému časovému úseku (např. ročnímu), nebo

jako náklady na 1 m² použité plochy.

Náklady spojené s rizikem zahrnují ztráty plynoucí z budoucí neprodejnosti nebo nepoužitelnosti zásob. Existuje riziko ztráty původních vlastností skladovaných surovin, materiálů a…