2.2
Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích
Doc. Ing. Alexej Sato, CSc.
Změna klimatu představuje celosvětový problém, který si vyžaduje komplexní řešení. Zatímco Evropská unie přistupuje k řešení klimatické problematiky systematicky a důsledně, jsou opatření na ochranu klimatu v některých zemí mimo EU nastavena s větší benevolencí, což otvírá možnost tzv. “úniku uhlíku“. K němu dochází tehdy, přesouvají-li podnikatelé z EU svou uhlíkově náročnou výrobu do těchto třetích zemí s cílem využít jejich méně přísných opatření na ochranu klimatu, nebo také tehdy, dochází-li k nahrazování uhlíkově šetrné domácí (unijní) produkce dovozem zahraničního zboží, vyráběného s vyšší emisí uhlíku.
Této nežádoucí tendenci má bránit Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), jehož cílem je vyrovnávat ceny domácích (unijních) a dovážených výrobků, zajistit dosažení spravedlivé ceny zboží vyráběného v zahraničí s vysokými emisemi uhlíku a vytvořit tlak na uhlíkově čistší průmyslovou výrobu v těchto zemích. Zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích je opatřením, které má fungovat souběžně a doplnit dosavadní prodej emisních povolenek v systému obchodování s emisemi (EU ETS) a vést k dekarbonizaci průmyslové výroby v EU.
Dovozci z Evropské unie budou mít povinnost nakupovat osvědčení o uhlíkových emisích odpovídající ceně uhlíku, která by byla zaplacena v případě, že by se na výrobu srovnávaného zboží použila pravidla pro ceny uhlíku platná v EU. Pokud výrobce ze třetí země mimo EU doloží, že odpovídající částku za uhlíkové emise, vzniklé při výrobě dováženého zboží již zaplatil, může si odpovídající částku v plné výši odečíst. Účelem zaváděného systému je motivovat výrobce ze zemí mimo EU k přechodu na výrobní postupy, které jsou šetrnější k životnímu prostředí.
Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) vznikl v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO) i dalšími mezinárodními závazky EU. Potřeba jeho zavedení do praxe však vzbudila obavy a vyvolala kritiku ze strany některých zemí i průmyslových odvětví. Podle názoru některých kritiků se může praktická aplikace zmíněného mechanismu stát potenciálním zdrojem obchodních sporů, narušit globální dodavatelské řetězce a vyvolat napětí mezi členskými státy. Proces zavádění mechanismu je proto považován za pokus o sblížení klimatických cílů s potřebou zachování konkurenční schopnosti průmyslových odvětví EU a příklad dobrá praxe pro další země v otázce přijetí přísnějších opatření na ochranu klimatu. Implementace celého procesu proto klade vysoké nároky na pečlivou přípravu, těsnou mezinárodní spolupráci a operativní řešení možných komerčních důsledků.
Zavádění mechanismu CBAM má probíhat ve dvou fázích. Přechodné období od 1.10.2023 do 31.12. 2025 je vyhrazeno pro pouhé podávání zpráv o dovozech vybraných skupin výrobků bez následné platební povinností. Reálně, tedy včetně platební povinnosti, má celý mechanismus začít fungovat v roce 2026, při čemž okruh vybraných výrobků se bude postupně rozšiřovat tak, jak bude ubývat množství bezplatných emisních povolenek vydávaných pro příslušná odvětví v systému EU ETS. K plnému spuštění mechanismu CBAM dojde k roku 2035, kdy se počítá s úplným zrušením systému bezplatných povolenek v systému EU ETS. Tímto postupem má být dovozcům zboží ze třetích zemí poskytnuto zacházení srovnatelné s výrobci uvnitř EU a zajištěna slučitelnost mechanismu CBAM s mezinárodními pravidly obchodu.
Mechanismus uhlíkového vyrovnání má vycházet z vyčíslení přímých emisí skleníkových plynů, k nimž dochází při výrobě konkrétních produktů a má se zpočátku vztahovat pouze na dovoz následujících druhů zboží:
-
cementu,
-
železa a oceli,
-
hliníku,
-
hnojiv,
-
elektřiny.
Jde evidentně o zboží vyráběné v průmyslových odvětvích, ve kterých dochází k nadměrné produkci a úniku skleníkových plynů. Bylo proto rozhodnuto, že zboží vyráběné v těchto odvětvích, bude do mechanismu CBAM zahrnuto od samého počátku jeho fungování. Dovozci uvedeného zboží budou mít povinnost registrace u pověřených vnitrostátních orgánů, a to přímo nebo prostřednictvím svého zástupce, u kterých si budou moci pořídit osvědčení pro zapojení do mechanismu CBAM. Cena osvědčení se má odvíjet od průměrné týdenní dražební ceny povolenek používaných v systému EU ETS vyjádřené v eurech za tunu uhlíkových emisí.
Příslušné vnitrostátní orgány budou pověřeny schvalováním…
