4.3.4
Manipulace s digitálním tachografem jako trestný čin
Mgr. Karel Kovář
Užitková vozidla, což jsou vozidla nad 3,5 t určená k přepravě nákladu a vozidla pro přepravu osob s více než osmi místy k sezení kromě místa řidiče, musejí být vybavena, pakliže jsou určena k obchodním přepravám, záznamovým zařízením (dále jen "tachograf"). Pokud se jedná o vozidla uvedená do provozu po 1. 5. 2006, musejí být tato vozidla vybavena digitálním tachografem. Problematika používání tachografů v silniční dopravě je upravena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě.
Digitální tachograf byl zaveden nejen vzhledem k pokroku v elektronice, výpočetní technice a digitálních technologií, ale prioritou byla snaha o odstranění podvodného jednání, které u analogových tachografů bylo jednoduché a kontrolou těžko zjistitelné. Digitální tachograf, oproti analogovému tachografu, který ukládá data pouze na papírový kotouč, zpracovává digitální data prostřednictvím softwarového vybavení automatickým způsobem a ukládá je do paměti tachografu a na čipovou kartu řidiče. S vývojem digitálních tachografů se však začalo citelně rozmáhat sofistikované podvodné jednání nesoucí prvky organizovanosti, umožňující obejít právní regulaci povinných bezpečnostních přestávek řidičů, čímž dochází k překračování doby řízení, jež je přirozeně spojeno se vznikem závažného ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích pro ostatní zúčastněné účastníky provozu. Současně dochází k nerovnému přístupu na trhu nabízených přepravních služeb, kdy je dopravcem placen pouze jeden řidič, což umožňuje nabízet levnější služby, a zároveň jejich rychlejší vyřízení.
Zjištěná protiprávní jednání ve vztahu k manipulaci s tachografem byla doposud řešena výhradně jako přestupek řidiče a jako správní delikt dopravce. Tato praxe zůstane v platnosti i nadále, ale ve stanovených případech bude jednání řidiče manipulujícího s digitálním tachografem kvalifikováno jako trestný čin uvedený v ustanovení § 230 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen "trestní zákoník"), tedy jako "Neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací".
Toto ustanovení trestního zákoníku bylo zvoleno proto, že tachograf je podle Úmluvy o kybernetické kriminalitě počítačovým systémem, neboť se jedná o softwarově vybavený nástroj, v němž automatizovaně dochází ke zpracování digitálních dat podle nastaveného programu bez přímého lidského zásahu.
Níže uvedené znění § 230 v tučně vyznačených pasážích specifikuje na základě rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2016, sp. zn. 7 Tdo 731/2015, kterých částí se trestnost manipulace s digitálním tachografem týká.
§ 230 Neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací
(1) Kdo překoná bezpečnostní opatření, a tím neoprávněně získá přístup k počítačovému systému nebo k jeho části, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2) Kdo získá přístup k počítačovému systému nebo k nosiči informací a
a) neoprávněně užije data uložená v počítačovém systému nebo na nosiči informací,
b) data uložená v počítačovém systému nebo na nosiči informací neoprávněně vymaže nebo jinak zničí, poškodí, změní, potlačí, sníží jejich kvalitu nebo je učiní neupotřebitelnými,
c) padělá nebo pozmění data uložená v počítačovém systému nebo na nosiči informací tak, aby byla považována za pravá nebo podle nich bylo jednáno tak, jako by to byla data pravá, bez ohledu na to, zda jsou tato data přímo čitelná a srozumitelná, nebo
d) neoprávněně vloží data do počítačového systému nebo na nosič informací nebo učiní jiný zásah do programového nebo technického vybavení počítače nebo jiného technického zařízení pro zpracování dat,
bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(3) Odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2
a) v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou újmu nebo získat sobě nebo jinému neoprávněný prospěch, nebo
b) v úmyslu neoprávněně omezit funkčnost počítačového systému nebo jiného technického zařízení pro zpracování dat.
(4) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
b) způsobí-li takovým činem značnou škodu,
c) způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v činnosti orgánu státní správy, územní samosprávy, soudu nebo jiného orgánu veřejné moci,
d) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo
e) způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v činnosti právnické nebo fyzické osoby, která je podnikatelem.
(5) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu, nebo
b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
Nejvyšší soud v uvedeném rozsudku konstatoval: "Předmětem ochrany u přečinu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 trestního zákoníku je primárně ochrana integrity a dostupnosti počítačových dat a systémů.
Ochrana je zde poskytována počítačovým datům a počítačovým programům před neoprávněnými zásahy, jež mohou mít vliv na existenci, kvalitu, správnost dat, a konečně chrání před neoprávněným užíváním uložených počítačových dat. Získáním přístupu se rozumí takové jednání, které umožní pachateli volnou dispozici s počítačovým systémem nebo nosičem informací a využití jeho informačního obsahu. Neoprávněným užitím dat (neboli počítačovou špionáží) je jakákoli nedovolená manipulace s daty uloženými v počítačovém systému nebo na nosiči informací. Neoprávněné bude takové užití, které je v rozporu s právní normou nebo je činěno v rozporu se stanoveným účelem, popř. bez vědomí či souhlasu oprávněné osoby."
Z uvedeného rozsudku vyplývá, že předmětem ochrany § 230 odst. 2 trestního zákoníku je integrita a dostupnost počítačových dat a systémů před neoprávněnými zásahy, které mohou mít vliv na existenci, kvalitu a správnost dat. Tato ochrana je poskytována počítačovým datům a systémům jako takovým, a to nezávisle na skutečnosti, zda je osoba pachatele vlastníkem počítačového sytému či nikoliv. V posuzovaném případě je tedy nerozhodné, že je dopravce vlastníkem digitálního tachografu. Zde je nutné připomenout, že:
"Evropské právo výslovně zakazuje jakoukoliv manipulaci s digitálním tachografem."
Manipulace s digitálním tachografem má různé podoby, které se od sebe odlišují technickou náročností a provedením. Státními orgány byla na území České republiky zjištěna zejména tato manipulativní jednání:
-
Zmagnetování snímače pohybu přiložením magnetu na snímač pohybu nebo použití elektromagnetu, který lze ovládat z kabiny řidiče. Zmagnetováním snímač nevysílá signál do tachografu, na němž tak lze nastavit za jízdy dobu odpočinku.
-
Vložením externího přerušovače elektrického napájení, kterým se vyřadí z činnosti snímač pohybu a na tachografu lze potom nastavit na pozici odpočinku.
-
Používání upraveného snímače pohybu, kdy je manipulační pomůcka ukryta přímo ve snímači pohybu vozidla a v případě aktivace tato úprava potlačuje signál o pohybu vozidla. Za jízdy tak lze nastavit odpočinek.
-
Použití druhého snímače pohybu do původní elektroinstalace vedoucí k tachografu, spočívá v odstranění originálního snímače pohybu vozidla z převodovky, kam se umístí náhradní snímač pohybu, a originál snímače pohybu s ovládáním se ukryje v kabině vozidla. Tato úpravu umožňuje za jízdy nastavovat dobu odpočinku.
-
Zabudování druhého snímače pohybu přímo do tachografu je obdobnou manipulací jako manipulace výše uvedená, ale druhý snímač je integrován přímo do tachografu. Toto provedení je oproti výše uvedenému obtížněji odhalitelné, pokud nejsou porušeny plomby nebo pečetě tachografu.
-
Řidič používá více karet řidiče, vlastní kartu vydanou v režimu obnovy, kterou nepravdivě označí za ztracenou, za niž dostane novou kartu v režimu náhrady, kterou střídavě používá s kartou původní nebo takto střídá kartu vydanou na nacionálie jiného řidiče.
Výše uvedené nejčastěji používané metody manipulace s digitálním tachografem v sobě skrývají svá pro a proti. Někdo se může domnívat, že doba magnetů skončila, s čímž se nelze rozhodně ztotožnit, neboť se jedná o jednoduchou, levnou, snadno odstranitelnou manipulativní pomůcku. Použití magnetu je zpětně hůře prokazatelné, pokud se řidič vypořádá s druhým snímačem pohybu, který musí mít tachografy od 1. 10. 2012.
Použití externího přerušovače elektrického napájení je snadno odhalitelné, neboť odpojování od napětí je zaznamenáno ve výtisku událostí a závad "vykřičníkem", a pokud je před dobou odpočinku odpojováno napájení, lze usuzovat o tomto druhu manipulace. Potom je zde otázka nalezení příslušného vypínače.
Nejvíce sofistikované je používání upraveného snímače pohybu, kdy je manipulační pomůcka ukryta přímo ve snímači pohybu vozidla, což umožňuje řidiči nastavit odpočinek za jízdy. Odhalení takto upraveného snímače pohybu je možné použitím speciálních pomůcek určených k odhalování manipulací. Při běžné kontrole se tachograf chová standardně.
Použití druhého snímače pohybu do původní elektroinstalace vozidla funguje obdobě jako manipulace výše uvedená s tím, že není třeba dělat zásah přímo do snímače pohybu, ale do elektroinstalace se přes originální svorkovnice připojí snímač pohybu vozidla, který byl umístěn v převodovce, k němuž se přidá ovládací obvod umožňující ovládat celé zařízení. Jiný snímač pohybu vozidla se namontuje do převodovky. Tachograf potom funguje standardně a odhalení takové úpravy je možné za využití speciálních pomůcek a následným nalezením tzv. "druhého" snímače, zpravidla umístěného v prostoru přístrojové desky.
Zabudování druhého snímače pohybu přímo do tachografu je obdobná úprava jako výše popsaná s tím, že druhý snímač pohybu vozidla je ukrytý přímo v tachografu. Ovšem pozor, tachograf je opatřen plombami, kterých v souvislosti s manipulacemi přibylo. Plomby na tachograf umisťuje výrobce tachografu a při jeho ověřování některé plomby potom nahrazuje autorizované meteorologické středisko. Plomby zabraňující zásahu do tachografu jsou takzvané bezpečnostní prvky a tyto plomby zůstávají na tachografu po celou dobu jeho životnosti. Chybí-li plomba na části tachografu, která se odstraňuje při jeho ověřování, provede se nové ověření tachografu. Takovým příkladem může být třeba plomba na záložní baterii tachografu. Bude-li chybět na tachografu plomba výrobce, jejímž odstraněním je možné provést zásah v zařízení tachografu, je tachograf znehodnocen a musí být nahrazen novým tachografem. Zjistí-li se na tachografu a jeho součástech…
