3.2.8
Kontrola dopravců, uplynutí lhůty pro transformace živnosti
JUDr. Soňa Brettová
Dodržování povinností stanovených pro nákladní dopravu zákonem o silniční dopravě, přímo použitelnými předpisy a mezinárodními dohodami kontrolují krajské úřady, celní úřady a Policie České republiky (dále jen "Policie ČR"). Příslušnost orgánů Policie ČR a celních úřadů je dána speciálními předpisy; příslušnost krajských úřadů (dále jen "dopravní úřad") je dána zákonem o silniční dopravě. Kontrolu může provést v nákladní dopravě dopravní úřad na území svého kraje, a to buď v provozovnách dopravců, nebo u kterýchkoliv projíždějících dopravců ať již tuzemských (z vlastního nebo kteréhokoliv jiného kraje), nebo zahraničních.
Při výkonu státního odborného dozoru se orgány musejí řídit zákonem č. 255/2012 Sb., kontrolní řád (dále jen "kontrolní řád"). Státní odborný dozor (dále jen "kontrola"), podle kontrolního řádu (jedná se tedy o výkon státního odborného dozoru prováděného dopravními úřady nebo celními orgány, neboť Policie ČR vykonává kontrolu podle jiného zákona a kontrolní řád se na ni nevztahuje), může provádět pouze osoba, která k tomu má pověření. Toto pověření musí být písemné a bude vyhotoveno buď pro jednotlivou kontrolu, nebo bude mít formu průkazu. Stávající průkazy, jimiž se v oblasti silniční dopravy prokazovali kontrolní pracovníci dopravních úřadů do 31. 12. 2013, nebude možné ihned po účinnosti kontrolního řádu využít. Jejich využití se předpokládá až po účinnosti novely zákona o silniční dopravě. Kontrolní řád výslovně umožňuje využívání průkazů a pravděpodobně i zmocní Ministerstvo dopravy ČR k tomu, aby vyhláškou stanovilo vzor nové průkazky. Do uvedené novely zákona o silniční dopravě by tak kontrolní pracovníci měli využívat písemné pověření k jednotlivé kontrole.
První kontrolní úkon
Předložení pověření (které se bude využívat zejména při silniční kontrole, kdy vozidla zastaví orgán k tomu příslušný, tj. Policie ČR nebo celní orgán) nebo doručení oznámení o zahájení kontroly, jehož součástí bude buď kopie pověření ke kontrole, nebo seznam kontrolujících osob, které se později - při výkonu kontroly - prokážou průkazkou (v případě kontroly u dopravce), je prvním kontrolním úkonem správního orgánu. První kontrolní úkon zahajuje kontrolu. Tím kontrolovaný dopravce získá jistotu, kdo jej přijde zkontrolovat, resp. osoba povinná podrobit se kontrole pozná, kdo jej kontroluje. Pokud se kontrolující pověřením neprokáže, nemusí mu dopravce umožnit vstup do provozovny.
Kontrola bude zahájena doručením oznámení o zahájení kontroly i v případě, kdy bude dopravce pozván, aby se dostavil na příslušný dopravní úřad a donesl s sebou konkrétně určené doklady. K účasti na kontrole mohou kontrolní pracovníci přizvat fyzickou osobu (dále jen "přizvaná osoba"), i taková osoba se musí nutně prokázat pověřením. Tato osoba pak bude mít přiměřeně práva a povinnosti kontrolních pracovníků (tj. dopravce jí umožní přístup k dokladům, do provozovny, do vozidla apod.).
Práva a povinnosti kontrolujícího
V souladu s ustanoveními § 7 a 8 má kontrolující právo vstupovat do staveb, dopravních prostředků, na pozemky (do obydlí je oprávněn kontrolující vstupovat jen tehdy, je-li obydlí užívané k podnikání), požadovat od osoby, která je přítomna na místě kontroly a mohla by přispět ke splnění účelu kontroly (například od vedoucího dopravy, dispečera, řidiče), aby prokázala svou totožnost. Dále má právo požadovat poskytnutí údajů, dokumentů, které může i zajistit (tj. může odebrat záznamy ze záznamového zařízení, magnet apod.), může pořizovat obrazové či zvukové záznamy (fotografie označení vozidla, umístění magnetu ve vozidle, uložení nákladu nebezpečných věcí apod.), zároveň smí využívat v míře nezbytné pro průběh kontroly technické prostředky kontrolované osoby (toto však jen po předchozím projednání s kontrolovanou osobou) a může vyžadovat i další součinnost potřebnou k výkonu kontroly (například zpřístupnění záznamového zařízení).
Kontrolující má nejen práva, ale především povinnosti. Je tak povinen zjistit stav věci v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu kontroly, šetřit práva a oprávněné zájmy kontrolované osoby, ale i povinné osoby. Kontrolovanou osobou tak chápeme dopravce, povinnou osobou lze chápat například řidiče, jenž je kontrolován při silniční kontrole. Dále je kontrolující povinen předložit kontrolované osobě (nebo povinné osobě) pověření ke kontrole (viz výše) a případně (požádá-li o to kontrolovaná či povinná osoba) též další dokument, který dokládá, že se jedná o osobu uvedenou v pověření ke kontrole (například služební průkaz či jiný průkaz s fotografií), je povinen vydat potvrzení o zajištěných originálních podkladech (záznamy ze záznamového zařízení, kopie dokladu o nákladu, nájemní smlouva apod.), a pominou-li důvody pro jejich zajištění, je povinen je vrátit, a to neprodleně.
Kontrolovaná a povinná osoba
Kontrolní řád rozlišuje kontrolovanou a povinnou osobu. Kontrolovanou osobou je v oblasti silniční dopravy vždy dopravce, povinnou osobou je většinou řidič. Kontrolovaným a povinným osobám ukládá kontrolní řád povinnosti a zároveň jim dává i určitá práva. Povinnosti kontrolovaného a povinného odpovídají právům kontrolujícího. Povinná osoba je povinna poskytnout kontrolujícímu součinnost potřebnou k výkonu kontroly, pokud tuto součinnost nelze zajistit prostřednictvím kontrolované osoby – tj. dopravce. Kontrolovaný dopravce je povinen vytvořit pro kontrolu podmínky, umožnit její výkon a poskytovat ke kontrole potřebnou součinnost.
Dopravce je jakožto kontrolovaný oprávněn požadovat předložení pověření ke kontrole a další dokument, jenž doloží, že se jedná o osobu uvedenou v pověření ke kontrole; může namítat podjatost kontrolujícího nebo přizvané osoby, seznámit se s obsahem protokolu (zde je třeba podotknout, že s protokolem se kontrolovaný seznámí i jen doručením mu tohoto dokladu, nemusí se s ním projednávat). Nejvýznamnějším právem kontrolovaného je podávat námitky proti kontrolním zjištěním uvedeným v protokolu. Práva povinného kontrolní řád výslovně neupravuje.
Protokol o kontrole
O kontrole se sepisuje protokol, který kontrolní orgán nemusí vyhotovit na místě a v okamžiku skončení kontroly. Musí tak učinit ve lhůtě 30 dnů ode dne provedení posledního kontrolního úkonu a ve zvláště složitých případech do 60 dnů. Protokol by měl obsahovat alespoň:
a) označení kontrolního orgánu a kontrolujícího;
b) označení ustanovení právního předpisu vymezujícího pravomoc kontrolního orgánu k výkonu kontroly;
c) označení přizvané osoby, včetně důvodu jejího přizvání;
d) označení kontrolované osoby;
e) označení předmětu kontroly;
f) kontrolní úkon, jímž byla kontrola zahájena, a den, kdy byl tento kontrolní úkon proveden;
g) poslední kontrolní úkon předcházející vyhotovení protokolu o kontrole a den, kdy byl tento kontrolní úkon proveden;
h) kontrolní zjištění, obsahující zjištěný stav věci s uvedením nedostatků, a označení právních předpisů, které byly porušeny, včetně uvedení podkladů, z nichž tato kontrolní zjištění vycházejí;
i) poučení o možnosti podat proti kontrolním zjištěním uvedeným v protokolu o kontrole námitky s uvedením lhůty pro jejich podání a komu se podávají;
j) datum vyhotovení;
k) podpis kontrolujícího.
Z uvedeného je patrné, že protokol by měl obsahovat dvě data – první ze dne posledního kontrolního úkonu předcházející vyhotovení protokolu o kontrole a druhé datum vyhotovení protokolu. Tato data se mohou někdy lišit, jindy mohou být totožná. Originál protokolu si kontrolní orgán ponechá a kopii obdrží kontrolovaný dopravce. Pokud dopravce kopii protokolu získá krátkou cestou, tj. předáním po kontrole, doporučujeme, aby ke svému podpisu, který na přebíraný protokol uvede z důvodu, že protokol přebírá, vždy uvedl i datum.
Obsahuje-li protokol nesprávnosti, opraví se formou dodatku k protokolu, který kontrolní orgán opět doručí kontrolovanému dopravci.
Námitky a stížnost
V souladu s poučením uvedeným protokolu může dopravce podat proti kontrolním zjištěním námitky. Lhůtu pro podání námitek určí kontrolující orgán, musí být ale nejméně 15 dní (což je pro dopravce oproti zákonu o státní kontrole výhodnější, neboť tento předpis stanovil pro námitky lhůtu nejméně 5 dní),což znamená, že může být stanovena i delší než 15 dní. Námitky lze ale podat jen proti kontrolním zjištěním (tj. věcné), nikoli proti postupu správního orgánu či nevhodnému chování kontrolních pracovníků, neboť v takových případech bude dopravce podávat stížnost podle § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "správní řád"). Námitky se podávají písemně, musí z nich být zřejmé, proti jakému kontrolnímu zjištění směřují, a musí obsahovat odůvodnění nesouhlasu s tímto kontrolním zjištěním.
Vyřízení námitek
Námitkám může buď vedoucí kontrolní skupiny, nebo kontrolující (nejednalo-li se o skupinu kontrolujících) vyhovět ve lhůtě sedmi dnů ode dne jejich doručení, nevyhoví-li, vyřídí je nadřízená osoba kontrolujícího, a to ve lhůtě třiceti dnů od jejich doručení (ve složitých případech se lhůta prodlužuje na šedesát dnů). Námitky budou vyřízeny buď dopisem, ve kterém se jim buď vyhoví, částečně vyhoví nebo se zamítnou, ale také je možné v případě, že s kontrolovaným dopravcem bude zahájeno správní řízení o uložení sankce (se souhlasem nadřízeného kontrolujícího), námitky vyřídit v daném správním řízení o pokutě. O zvolení takového postupu a o souhlasu musí být ve spise záznam a vyřízení námitek bude uvedeno v odůvodnění rozhodnutí o pokutě.
Ukončení kontroly
Kontrola je ukončena dnem předání protokolu, a to v případě, kdy kontrolovaný nepodá proti protokolu námitky; jinak bude ukončena dnem doručení vyřízení námitek kontrolovanému dopravci, nebo dnem, kdy byly námitky předány k vyřízení správnímu orgánu.
Přestupky a správní delikty
Dnem 1. 1. 2014 nabyl účinnosti kontrolní řád, jenž upravuje sankce za porušení povinností povinných (řidičů) a kontrolovaných (dopravců) v oblasti kontroly, avšak zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, má vlastní, tj. speciální ustanovení o ukládání sankce za neumožnění výkonu státního odborného dozoru dopravcem, a to v § 35 odst. 3 písm. b), které umožňuje uložit za neumožnění výkonu státního odborného dozoru pokutu až do výše 750 000 Kč. Protože úprava speciálního zákona, tj. zákona o silniční dopravě, má před obecnou úpravou kontrolním řádem přednost, bude sankcionování kontrolovaných…
