Jednotlivé typy skladování

8.9.2 Jednotlivé typy skladování

Ing. Leo Tvrdoň, Ph.D., ALog., Ing. Jaroslav Bazala, Ph.D., ALog. a kolektiv autorů

Výrobní i distribuční firmy mají k dispozici řadu skladových alternativ. Některé podniky mohou dodávat své výrobky přímo maloobchodním zákazníkům (přímé dodávky do prodejen), a eliminovat tak lokální odbytové sklady. Jiní dodavatelé využívají centrální skladová zařízení v místě odesílání zboží.

Cross docking je rychlou formou distribuce, která je uplatňována především u dodávek do maloobchodních prodejen u výrobků s velkým objemem toků a velkou frekvencí dodávání. Systém okamžitého překládání zboží, kdy se sklady využívají primárně jako distribuční směšovací centra. Produkty se zde soustřeďují ve velkém, ihned se rozdělí a v potřebném množství se spojí s jinými produkty do zásilky určené pro stejného zákazníka. Produkty se v zásadě ve skladové zóně nezastaví, jsou pouze přeskupeny.

Objednávky z prodejen (zpravidla každodenní) míří současně jak do distribučního centra, tak přímo k výrobcům – umožňují to propojené informační systémy. Výrobce bez průtahů vychystá množství samostatně pro jednotlivé prodejny, typy palet diferencuje podle požadavků prodejen, vyznačí číslo cílové prodejny. Dodávky však dopravuje sdruženě přes překladiště (cross dockingové centrum), aby se využila vozidla. V cross dockingovém centru proběhne roztřídění zásilek bez jejich rozebrání a kompletují se dodávky pro jednotlivé prodejny. Vše probíhá bez skladování. Sdružuje se přeprava zboží z cross dockingového centra do prodejen a optimalizují se trasy. Doba pobytu zboží v překladišti je obvykle jen několik hodin.

Daný systém je využíván zejména u maloobchodních firem, které takto mohou objednávat zboží v celokamionových zásilkách, dále zboží roztřídit a ihned rozeslat do jednotlivých prodejen.

Většina podniků skladuje zboží někde mezi výrobním závodem a zákazníkem. Při rozhodnutí firmy skladovat lokálním způsobem se nabízejí dvě možnosti uskladnění. Jednak najmout skladové prostory – veřejně skladovat, případně služby s tím spojené, nebo zařídit vlastní sladové prostory, tj. soukromé skladování.

Cross dockingové centrum

U transshipmentu vede cesta zboží přes překladiště. Od cross dockingu se transshipment liší tím, že dodavatelé dopravují do překladiště jednodruhové (tj. totožné) palety s množstvím jednotlivých položek rovným součtu požadavků všech palet pro prodejny. V překladišti se došlé zboží vychystává do odběratelských palet pro jednotlivé prodejny podle rozdělovníku. Při menším množství položky pro prodejnu se přepravní či obalové jednotky rozebírají. Zboží se expeduje bez meziskladování, doba pobytu v překladišti je velmi krátká. V překladišti se trvale neudržuje zásoba. Dodavatelům stačí znát součet požadovaných množství jednotlivých položek. Někdy se označuje tato forma jako dvoustupňový cross docking.

Smluvní skladování je další možností (variantou) veřejného skladování. Smluvní skladování je dohoda mezi uživatelem a poskytovatelem skladovacích služeb. Většinou dlouhodobá vzájemně prospěšná dohoda, na základě, které poskytovatel zajišťuje výhradně pro jednoho klienta speciální skladovací a logistické služby, přičemž oba sdílejí rizika s těmito operacemi spojená. Důraz se klade především na produktivitu, úroveň servisu a efektivnost.

Při volbě mezi veřejným a soukromým skladováním musí podnik zvažovat celou řadu důležitých finančních aspektů a aspektů zákaznického servisu. Provozní náklady spojené s využitím veřejného skladu budou poměrně vyšší, protože firma, která jej vlastní, se snaží při svém provozu dosahovat zisku. Do svých cen má zahrnuty provozní náklady, režie, náklady na reklamu. Podnik však při použití veřejných skladů nemusí vkládat do skladových technologií žádné počáteční investice. Z hlediska zákaznického servisu poskytuje obvykle vyšší úroveň služeb soukromé skladování, neboť zde může podnik investovat do specializovaných technologií a vybavení, personál je také lépe obeznámen s výrobky podniku, se zákazníky, situací na trhu atd.

Existuje mnoho typů veřejných skladů dle způsobu využití a okruhu uživatelů skladů. Mezi nejrozšířenější patří:

1) všeobecné obchodní sklady pro průmyslové a spotřební zboží,

2) celní sklady,

3) mrazírenské a chladírenské sklady,

4) sklady…