9.2017.117
Zpráva o provádění nařízení o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti
Evropská komise, Generální ředitelství pro mobilitu a dopravu
Provádění nařízení o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy a směrnice o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě za období 2017–2018.
NahoruÚvod
Tato zpráva podává přehled o provádění předpisů EU v sociální oblasti v odvětví silniční dopravy v členských státech za období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2018. Upozorňuje na hlavní problémy při prosazování a uplatňování příslušných ustanovení, která jsou obsažena v těchto čtyřech legislativních aktech:
1) nařízení (ES) č. 561/2006 (též známé jako nařízení o dobách řízení), které stanoví minimální požadavky na denní a týdenní doby řízení, přestávky a denní a týdenní doby odpočinku;
2) směrnice 2002/15/ES (též známá jako směrnice o pracovní době v silniční dopravě), která stanoví pravidla týkající se úpravy pracovní doby mobilních pracovníků. Směrnice ukládá požadavky vztahující se na maximální týdenní pracovní dobu, minimální přestávky v řízení a noční práci. Vztahuje se na řidiče, kteří spadají do oblasti působnosti nařízení o dobách řízení;
3) směrnice 2006/22/ES (též známá jako směrnice o prosazování práva), kterou se stanoví minimální úrovně silničních kontrol a kontrol v provozovnách dopravců k ověření dodržování ustanovení nařízení o dobách řízení;
4) nařízení (EU) č. 165/2014 (též známé jako nařízení o tachografech), které stanoví požadavky na montáž a používání tachografů ve vozidlech spadajících do oblasti působnosti nařízení o dobách řízení.
Tato zpráva podle článku 17 nařízení o dobách řízení a článku 13 směrnice o pracovní době v silniční dopravě obsahuje kvantitativní a kvalitativní údaje o kontrolách, které kontrolní orgány členských států provedly na silnicích a v provozovnách dopravců, a o zjištěných porušeních předpisů.
Zpráva je strukturována do tří oddílů: oddíl I obsahuje analýzu údajů o kontrolách provedených v rámci provádění směrnice 2006/22/ES a nařízení (ES) č. 561/2006 a o zjištěných porušeních předpisů, které poskytly jednotlivé členské státy, a oddíl II popisuje, jakým způsobem členské státy provedly směrnici 2002/15/ES. V oddíle III jsou vyvozeny hlavní závěry této zprávy. Zprávu Komise doprovází pracovní dokument útvarů Komise, který obsahuje doplňující informace o sankcích a o spolupráci mezi členskými státy, připomínky orgánů odpovědných za prosazování a podrobné statistické údaje.
Předkládání údajů
Zprávy členských států o provádění ustanovení směrnice 2002/15/ES a nařízení (ES) č. 561/2006 musí být předkládány do 30. září po uplynutí dvouletého období, na které se má zpráva vztahovat, prostřednictvím revidovaného jednotného formuláře zprávy stanoveného v rozhodnutí Komise ze dne 30. března 2017. Zprávy za období 2017–2018 měly být předloženy do 30. září 2019.
Vnitrostátní údaje předložily všechny členské státy, ačkoliv mnohé z nich neposkytly údaje včas. Pokud jde o nařízení (ES) č. 561/2006, kvalita údajů se trvale zvyšuje. Všechny členské státy poskytly požadované rozčlenění podrobných statistických údajů o kontrolách dodržování předpisů, které byly provedeny na silnicích a v provozovnách dopravců. Některé členské státy nicméně poskytnuté údaje nerozčlenily podle požadovaných kategorií, např. podle typu tachografu a druhu porušení předpisů.
Co se týká informací o provádění směrnice 2002/15/ES, požadované informace nepředložily všechny členské státy a pouze několik členských států poskytlo statistické údaje o kontrolách a jejich výsledcích. Kvůli tomu, že členské státy neposkytly dostatek kvantitativních údajů, je obtížné provést posouzení. Aby byly splněny požadavky stanovené v článku 13 směrnice 2002/15/ES a článku 17 nařízení (ES) č. 561/2006, trvá Komise na tom, že pro příští vykazované období je třeba poskytnout rozsáhlé kvalitativní a kvantitativní údaje o provádění směrnice 2002/15/ES a jejím prosazování.
I. Přehled činností v oblasti prosazování směrnice 2006/22/ES a nařízení (ES) č. 561/2006
1. Kontroly
V článku 2 směrnice 2006/22/ES se vyžaduje, aby členské státy zorganizovaly systém přiměřených a pravidelných kontrol, a to na silnicích i v provozovnách dopravců, na něž se vztahují ustanovení nařízení (ES) č. 561/2006. Tyto kontroly by měly každoročně zahrnovat významný a reprezentativní vzorek mobilních pracovníků, řidičů, dopravců a vozidel. Ve zmíněném článku je rovněž stanoveno, že minimální počet kontrol zahrnuje nejméně 3 % pracovních dnů řidičů vozidel, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 561/2006.
Z údajů členských států vyplývá, že celkový počet kontrolovaných pracovních dnů v EU klesl přibližně o 5 %, což v současném vykazovaném období znamená snížení zhruba ze 131,7 milionu (v letech 2015–2016) na 125,7 milionu kontrolovaných pracovních dnů. V porovnání se snížením o 13 % mezi předchozími vykazovanými obdobími 2013–2014 a 2015–2016 to však představuje menší pokles. Na základě údajů předložených členskými státy lze usuzovat, že snížení počtu kontrolovaných pracovních dnů pramení hlavně z nižšího počtu kontrolovaných pracovních dnů, který vykázala Francie. I přes menší počet vykázaných kontrolovaných pracovních dnů však Francie splňuje požadavek na počet kontrol a navíc patří k členským státům, které kontrolují nejvíce pracovních dnů.
Jak dokládá obrázek 1, unijní průměr kontrolovaných pracovních dnů činí 5,4 % (v období 2015–2016 to bylo 6,3 %), což je podstatně více, než se vyžaduje podle směrnice.
Obrázek 1: Procentuální podíl kontrolovaných pracovních dnů v jednotlivých členských státech
Většina členských států zkontrolovala více pracovních dnů, než je minimum požadované ve směrnici. Minimální prahovou hodnotu ve výši 3 % však nesplnilo šest členských států, a to Dánsko, Nizozemsko, Finsko, Irsko, Řecko a Litva. Jedná se o větší počet států než v období 2015–2016, kdy tuto hodnotu nesplnily tři státy. Dánsko se minimální prahové hodnotě přiblížilo (2,9 %) a Řecko sice zintenzivnilo úsilí v oblasti prosazování (v současném období docílilo úrovně 0,7 %, přičemž v období 2015–2016 pouze 0,1 %), ale stále minimální prahové hodnoty ani zdaleka nedosahuje. V Nizozemsku funguje systém "monitorování založeného na důvěře", který nepřímo zahrnuje více pracovních dnů a umožňuje splnit minimální prahovou hodnotu množství kontrolovaných pracovních dnů. Finsko a Litva předložily neúplné údaje.
V článku 2 směrnice 2006/22/ES je rovněž stanoven podíl pracovních dnů, které je třeba zkontrolovat na silnicích (30 %) a v provozovnách dopravců (50 %). Výpočet tohoto podílu vychází z počtu kontrol, které skutečně provedly orgány odpovědné za prosazování, a nikoli z minimálního počtu pracovních dnů, které je třeba zkontrolovat. Pokud jde o členské státy, které prahovou hodnotu splnily, pouze osm z nich zajistilo požadovaný vyvážený podíl kontrol v provozovnách dopravců a na silnicích.
V průměru bylo 73 % pracovních dnů zkontrolováno na silnicích, zatímco 27 % bylo zkontrolováno prostřednictvím inspekcí v provozovnách dopravců. Tyto hodnoty jsou prakticky totožné s hodnotami v minulé zprávě – pouze se o 1 % zvýšil podíl kontrol v provozovnách dopravců. Ve většině členských států byl velký podíl kontrol proveden na silnicích. Malý počet kontrol na silnicích uvedly Irsko a Finsko. Finsko neposkytlo údaje o silničních kontrolách provedených státní policií, což je zřejmě důvodem uvedeného nízkého počtu silničních kontrol a velkého podílu kontrol v provozovnách dopravců. Podrobnější údaje o podílu silničních kontrol a kontrol v provozovnách dopravců v jednotlivých členských státech jsou uvedeny na obrázku 2.
Obrázek 2: Podíl silničních kontrol a kontrol v provozovnách dopravců na základě kontrolovaných pracovních dnů v jednotlivých členských státech
1.1 Silniční kontroly
Celkem bylo v EU na silnicích zkontrolováno 4 982 439 vozidel a 5 395 009 řidičů. Rozdíl mezi těmito hodnotami lze vysvětlit "provozem s více řidiči", což znamená, že ve vozidle jsou přítomni nejméně dva řidiči, aby je řídili. Rozdílné počty řidičů a vozidel se vyskytují především ve zprávách Belgie, Německa, Lotyšska, Rumunska, Španělska, Švédska, Litvy a Polska.
V porovnání se zprávou za období 2015–2016 se oznámený počet zkontrolovaných vozidel snížil o 39 %, konkrétně o 3 180 264 vozidel. Zapříčinil to především podstatně menší počet zkontrolovaných vozidel, který uvedlo Německo (−54 %, což odpovídá 1 580 987 vozidel) a Finsko (−99 %, což odpovídá 1 081 158 vozidel). Tyto dva členské státy ve zprávách za období 2015–2016 oznámily zvýšení počtu zkontrolovaných vozidel v podobné míře, v jaké se nyní počet zkontrolovaných vozidel snížil.
V porovnání s obdobím 2015–2016 se počet zkontrolovaných řidičů snížil o 8 %, což představuje méně významný pokles než v minulém vykazovaném období, kdy činil 22 %. Důvody jsou především pokles počtu zkontrolovaných řidičů, který oznámila Francie (–19 %, což odpovídá 157 780 řidičů), Bulharsko (–48 %, což odpovídá 142 147 řidičů) a Polsko (–13 %, což odpovídá 77 666 řidičů), a kumulativní účinek menšího snížení počtu zkontrolovaných řidičů v několika jiných členských státech.
Podle země registrace vozidla představovalo 58 % zkontrolovaných vozidel vozidla z daného členského státu, 33 % vozidel pocházelo z ostatních členských států EU a 9 % vozidel bylo zaregistrováno ve třetích zemích. Celkově tvořila většinu vozidel zkontrolovaných na silnici (90 % celkového počtu) vozidla přepravující zboží a pouze 10 % vozidel přepravovalo cestující.
V období 2017–2018 bylo digitálním tachografem vybaveno 75 % vozidel zkontrolovaných na silnicích. Neexistují tudíž důvody pro zvýšení prahové hodnoty kontrol ze 3 % na 4 %, jelikož k tomu by podle čl. 2 odst. 3 směrnice 2006/22/ES mělo dojít, až bude digitálními tachografy vybaveno 90 % zkontrolovaných vozidel.
1.2 Kontroly v provozovnách dopravců
V období 2017–2018 bylo zkontrolováno 104 104 dopravců, což v porovnání s obdobím 2015–2016, kdy bylo zkontrolováno 146 967 dopravců, představuje pokles o 29 %. Kontroloři v provozovnách zkontrolovali přibližně 33,7 milionu pracovních dnů, což oproti předchozí zprávě, v níž bylo oznámeno 34,8 milionu zkontrolovaných pracovních dnů, představuje mírný pokles o 3 %. Kontrolní orgány členských států celkem v provozovnách dopravců zkontrolovaly záznamy 641 033 řidičů, což je ve srovnání s obdobím 2015–2016, kdy byly zkontrolovány záznamy 5 846 011 řidičů, o 3 % méně.
2. Porušení předpisů
Všechny členské státy poskytly údaje o zjištěných porušeních předpisů, ne všechny však poskytly údaje o jednotlivých druzích porušení předpisů. Celkový počet oznámených porušení předpisů činil přibližně 3,41 milionu, což v porovnání s minulou zprávou (3,46 milionu) nepředstavuje téměř žádnou změnu.
Zatímco počet porušení předpisů zjištěných v provozovnách vzrostl pouze o 1 %, což představuje víceméně setrvalý stav, počet porušení předpisů zjištěných při silničních kontrolách klesl o 3 %. Podíl porušení předpisů zjištěných při silničních kontrolách se držel na stejné úrovni, a to na 57 % celkového počtu zjištěných porušení předpisů (v minulé zprávě to bylo 58 %).
Podíl jednotlivých druhů porušení předpisů na celkovém počtu zjištěných porušení předpisů zůstal podobný jako v předchozím vykazovaném období a změnil se jen nepatrně. Obrázek 3 udává unijní průměrný podíl porušení předpisů, která byla v období 2017–2018 zjištěna na silnicích a v provozovnách dopravců, podle druhu porušených předpisů. Opět se mírně snížil počet porušení předpisů v souvislosti s přestávkami, konkrétně z 21 % na 17 %, a vzrostl počet porušení předpisů týkajících se záznamů o době řízení, a to z 24 % na 27 %. Ze všech zjištěných porušení předpisů představovala porušení předpisů související s dobou odpočinku 23 % (24 % v minulé zprávě), porušení předpisů související se záznamovým zařízením 12 % (11 % v minulé zprávě) a porušení předpisů související s (ne)dostupností záznamů o jiné práci 6 % (7 % v minulé zprávě). Vývoj podílu jednotlivých druhů porušení předpisů je znázorněn na obrázku 4.
Průměrná míra zjištěných porušení předpisů, která se vypočítává na základě 100 kontrolovaných pracovních dnů v rámci kontrol v provozovnách dopravců a silničních kontrol, se v současném vykazovaném období nepatrně zvýšila z 2,6 (období 2015–2016) na 2,7. Míra porušení předpisů zjištěných v provozovnách je i nadále dvakrát vyšší než míra porušení předpisů zjištěných na silnicích, což dokládá, že kontroly v provozovnách jsou mnohem účinnější než náhodně prováděné silniční kontroly.
Obrázek 3: Kategorie porušení předpisů zjištěných při silničních kontrolách a kontrolách v provozovnách v období 2017–2018
Obrázek 4: Kategorie porušení předpisů zjištěných při silničních kontrolách a kontrolách v provozovnách za posledních deset let
2.1 Porušení předpisů zjištěná při silničních kontrolách
V období 2017–2018 bylo při silničních kontrolách zjištěno přibližně 1,94 milionu případů porušení předpisů, což je v porovnání s obdobím 2015–2016, kdy byly zjištěny asi 2 miliony případů, o 3 % méně. Unijní průměrný počet porušení předpisů zjištěných při silničních kontrolách mírně klesl z 2,17 na 2,11 na 100 kontrolovaných pracovních dnů. Bylo zjištěno, že v průměru se 55 % porušení předpisů dopustí tuzemští řidiči, což odpovídá tomu, že z celkového počtu vozidel podrobených silniční kontrole je tuzemských vozidel 58 %.
2.2 Porušení předpisů zjištěná v provozovnách
Počet porušení předpisů zjištěných v provozovnách činil okolo 1,46 milionu, což je o 1 % méně než v minulém vykazovaném období. Průměrná míra zjištěných porušení předpisů vzrostla ze 4,19 na 4,35 na 100 kontrolovaných pracovních dnů, což oproti období 2015–2016 znamená nárůst o 4 %. Zvýšení míry porušování předpisů, které bylo zaznamenáno i přes snížení počtu zjištěných porušení předpisů, lze vysvětlit menším počtem kontrolovaných pracovních dnů.
Poté, co byl v minulé zprávě zaznamenán velký nárůst průměrné míry porušení předpisů zjištěných v provozovnách dopravců, se tato míra oproti období 2015–2016, kdy činila 37 případů porušení předpisů na jednoho dopravce, snížila na 14 případů na dopravce. To vysvětluje především velké snížení míry porušení předpisů zjištěných v Lotyšsku (míra porušení předpisů na jednoho dopravce klesla z 552,96 na 340,75).
2.3 Počet kontrolních pracovníků a vybavení pro analýzu tachografů
V současném vykazovaném období se na kontrolách v celé EU podílelo 61 558 kontrolních pracovníků, což potvrzuje, že počet kontrolních pracovníků je stabilní.
S ohledem na analýzu záznamů digitálních tachografů bylo vyškoleno 21 786 kontrolních pracovníků (o 9 % méně než v minulém vykazovaném období). Počet zařízení pro analýzu záznamů tachografů, která byla poskytnuta kontrolním pracovníkům, se snížil o 5,5 %. Členské státy neuvedly žádné důvody tohoto snížení.
3. Výklad nařízení (ES) č. 561/2006 Soudním dvorem Evropské unie
Soudní dvůr Evropské unie poskytl výklad ustanovení nařízení (ES) č. 561/2006 v rozhodnutí ve věci C-231/18 NK a v rozhodnutí ve spojených věcech C-203/18 a C-374/18. Uvedené věci se týkaly výkladu výjimek stanovených v čl. 13 odst. 1, pokud jde o pojmy "místní trhy" a "všeobecné služby".
Ve věci C-231/18 NK Soudní dvůr rozhodl, že výraz "místní trhy" uvedený v čl. 13 odst. 1 písm. p) nařízení (ES) č. 561/2006 musí být vykládán v tom smyslu, že nemůže označovat ani transakci uskutečněnou mezi velkoobchodníkem s dobytkem a zemědělcem, ani samotného velkoobchodníka s dobytkem, takže výjimka upravená v tomto ustanovení nemůže být rozšířena i na vozidla přepravující živá zvířata přímo z hospodářství na místní jatka.
Ve spojených věcech C-203/18 a C-374/18 Soudní dvůr rozhodl, že čl. 13 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 561/2006 musí být vykládán v tom smyslu, že výjimka, kterou stanoví, se vztahuje pouze na vozidla nebo kombinace vozidel používané během určité přepravy výlučně za účelem doručování zásilek v rámci univerzálních poštovních služeb.
4. Spolupráce mezi členskými státy
Podle článku 5 směrnice 2006/22/ES musí členské státy provést nejméně šestkrát ročně vzájemně koordinované silniční kontroly s nejméně jedním dalším členským státem. Osm členských států neposkytlo informace o přesném počtu koordinovaných kontrol a tři členské státy ani neuvedly, zda koordinované kontroly provedly. Ze sedmnácti členských států, které požadované informace o kontrolách předložily, splnilo požadovaný roční počet provedených koordinovaných kontrol dvanáct členských států. Ve srovnání s obdobím 2015–2016, za které poskytlo informace o počtu koordinovaných kontrol 24 členských států a patnáct z nich dosáhlo jejich požadovaného počtu, se tedy snížil jak počet členských států, které poskytly informace, tak počet členských států, které splnily minimální počet kontrol.
Spolupráce mezi členskými státy se týká většinou sousedních členských států. Stejně jako v minulém vykazovaném období většina členských států uvedla, že ke spolupráci docházelo v rámci organizace Euro Contrôle Route (ECR).
Spolupráce mezi členskými státy založená na koordinovaných kontrolách, společných iniciativách v oblasti vzdělávání nebo výměnách zkušeností a informací hraje důležitou úlohu při plnění cílů právních předpisů v sociální oblasti v odvětví silniční dopravy, tj. lepších pracovních podmínek, spravedlivé hospodářské soutěže a větší bezpečnosti silničního provozu. První balíček opatření v oblasti mobility, který byl přijat v červenci 2020 a vstoupil v platnost v době, kdy byla vypracována tato zpráva, podpoří a posílí spolupráci a vzájemnou pomoc mezi členskými státy a zajistí účinnější a jednotnější prosazování příslušných platných pravidel. Mimoto byl v roce 2019 zřízen Evropský orgán pro pracovní záležitosti, jehož všeobecným cílem je zajistit spravedlivou mobilitu pracovních sil na vnitřním…
