3.5.7
Zákon o silničním provozu v roce 2023
Ministerstvo dopravy
Ve Sbírce zákonů ČR vyšel zákon č. 271/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Obsahem novely zákona je zejména revize správního trestání v oblasti dopravních přestupků včetně revize bodového systému.
Novela zákona vychází z obdobného vládního návrhu zákona předloženého v minulém volebním období Poslanecké sněmovně, která jej však do konce volebního období neprojednala. V novele zákona jsou ovšem nyní obsaženy i zcela nové instituty, které se v mezidobí ukázaly jako potřebné.
Současná právní úprava správního trestání v oblasti dopravních přestupků nedoznala poměrně dlouhou dobu výraznějších změn. Samotný bodový systém platí od roku 2006 a od té doby v něm nebyly provedeny významnější koncepční zásahy. Stejně tak skutkové podstaty přestupků a správní tresty za jejich spáchání se zásadnějším způsobem neupravovaly od roku 2011, kdy se staly součástí zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o silničním provozu").
Současná míra dosahování cílů v oblasti bezpečnosti silničního provozu není dostačující a předkladatel ve snaze snižovat dopravní nehodovost včetně nehod s fatálními následky provedl komplexní analýzu stávající právní úpravy správního trestání v této oblasti. V minulých letech Ministerstvo dopravy v této souvislosti zahájilo v úzké součinnosti se zástupci dopravní policie přípravu revize právní úpravy správního trestání, své návrhy rovněž projednalo se zástupci odborné veřejnosti a oslovilo i širokou veřejnost.
Z provedené analýzy vyplynulo, že klíčovým problémem je nemožnost adekvátně postihnout nejzávažnější porušení pravidel silničního provozu, zejména uložit s přihlédnutím k individuálním poměrům pachatele a konkrétním okolnostem spáchání přestupku pro pachatele citelný správní trest, který by jej odradil od dalšího protiprávního jednání. Ukazuje se, že současné nastavení správních trestů, tedy pokut a zákazů činnosti, nemá dostatečné preventivní a represivní účinky a je potřeba přistoupit k jeho revizi, přičemž cílem tohoto opatření je zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Přijetí příslušných změn zákona o silničním provozu představuje klíčovou podmínku pro realizaci jedné z prioritních oblastí Strategie BESIP 2021-2030, kterou je účinný dohled a vymahatelnost práva.
Ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu by mělo vést nejen zpřísnění správních trestů za závažná porušení pravidel silničního provozu, ale i celkové nastavení sazeb správních trestů tak, aby důsledně odpovídaly typové závažnosti přestupků.
Dále je nezbytné posílení možnosti vyřešit přestupek policií na místě, neboť okamžitě uložený trest má větší výchovný účinek a současně nejsou zatěžovány další správní orgány vedením řízení o přestupku. Při vyřizování přestupků příkazem na místě je rovněž potřeba zajistit, aby u závažnějších přestupků pokuta vždy odpovídala typové společenské nebezpečnosti přestupku, tzn., je třeba vyloučit ukládání pokut v neadekvátně nízké výši.
Kromě revize samotných správních trestů je potřeba provést dílčí úpravy i v některých institutech, které směřují k okamžitému dočasnému vyloučení z provozu řidičů, kteří postrádají základní předpoklady pro řízení. Je nezbytné, aby takoví řidiči mohli být efektivně vyloučeni z provozu a přestali tak bezprostředně ohrožovat ostatní účastníky silničního provozu.
Po více než 15 letech je potřeba přistoupit i k revizi bodového systému, který je v současné době poměrně nepřehledný, obsahuje velkou škálu bodových ohodnocení, u některých jednání není zřejmá vazba na konkrétní skutkové podstaty přestupků a, tak jako u výše pokut, je potřeba přehodnotit výši bodů za jednotlivá protiprávní jednání, případně některá méně závažná jednání z bodového systému vyčlenit a naopak jednání, která mají závažné důsledky, do bodového systému doplnit. Nezbytné je rovněž zajistit snadnější přístup řidičů k informacím o stavu jejich bodového konta.
Speciální pozornost by měla být věnována nejrizikovější skupině účastníků silničního provozu, kterou jsou podle statistik dopravních nehod mladí a začínající řidiči. Tito řidiči jsou rizikovou skupinou zejména z důvodu nedostatku řidičských zkušeností, přičemž faktorem, který vede k tomu, že jsou častými viníky závažných dopravních nehod, je skutečnost, že často přeceňují své schopnosti, nechovají se dostatečně zodpovědně a nedokážou odhadnout rizika plynoucí ze silničního provozu a adekvátně na ně reagovat.
Pokud jde o činnost správních orgánů, bylo identifikováno, že například v oblasti úhrady určené částky je prostor pro snížení administrativní zátěže tím, že některé postupy lze řešit efektivněji, přičemž postupy, u nichž se stávající praxe pouze výkladem opírá o daňový řád, je namístě na daňový řád výslovně napojit. Zohlednit je přitom třeba specifika institutu určené částky a zajistit i v této oblasti spravedlivý přístup.
Problematické je rovněž vyřizování přestupků podle zákona o silničním provozu v hlavním městě Praze. Tato agenda je svěřena v prvním stupni Magistrátu hlavního města Prahy s tím, že odvolacím orgánem je Ministerstvo dopravy. Vzhledem k obrovskému množství případů dochází k zahlcení Magistrátu hlavního města Prahy a zejména Ministerstva dopravy jakožto odvolacího orgánu, což vede k tomu, že velký podíl přestupků není v zákonem stanovené lhůtě projednán a pachatelé tedy nejsou potrestáni.
Zkušenosti z posledních dvou let ovlivněné pandemií onemocnění COVID-19 a válkou na Ukrajině poukázaly na nutnost specifického řešení nenadálých situací, u nichž se některé postupy zakotvené v právním řádu ukázaly jako příliš limitující či administrativně náročné. V případě zákona o silničním provozu se jedná o omezení jízd některých vozidel, kde je žádoucí pro takové případy stanovit administrativně jednodušší povolování výjimek ze zákazu zejména nedělních jízd některých vozidel.
Z aplikační praxe vyplývá, že je potřeba provést dílčí změny i v některých dalších oblastech upravených zákonem o silničním provozu.
Hlavními cíli novely jsou zvýšení bezpečnosti silničního provozu a zefektivnění procesu postihu porušení pravidel silničního provozu. Ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu by mělo vést nejen zpřísnění správních trestů, ale i celkové nastavení sazeb správních trestů tak, aby důsledně odpovídaly typové závažnosti přestupků, dále pak posílení možnosti vyřešit přestupek policií na místě a rovněž okamžité dočasné vyloučení z provozu řidičů, kteří postrádají základní předpoklady pro řízení.
Za tím účelem nastávají jednak změny v úpravě zadržování řidičského průkazu, dále se provádí revize správních trestů za přestupky, která se týká jak pokut ukládaných ve správním řízení a pokut ukládaných příkazem na místě, tak ukládání zákazu činnosti, tedy zákazu řízení motorových vozidel, a další změny jsou v bodovém systému.
V úpravě možnosti zadržet řidičský průkaz se zavádí možnost prohlásit řidičský průkaz za zadržený, i pokud ho řidič nemá u sebe. Zamezí se tím zvýhodnění řidiče, který by v okamžiku, kdy by mu měl být řidičský průkaz zadržen, jej neměl u sebe nebo by zapřel, že ho u sebe má.
Novelou dochází k revizi skutkových podstat přestupků tak, aby důsledněji odpovídaly povinnostem obsaženým v zákoně o silničním provozu a navazovaly na změny provedené v jiných právních předpisech. Novými skutkovými podstatami se stávají některá jednání, která byla dosud zařazena do "zbytkové" skutkové podstaty uvedené v § 125c odst. 1 písm. k). Jsou to jednak přestupky, které mají závažné následky, a proto vyžadují přísnější postih než ostatní méně závažná porušení pravidel silničního provozu obsažená ve "zbytkové" skutkové podstatě. Dále jsou to přestupky, za jejichž spáchání se zapisují body do bodového hodnocení řidičů. V případě těchto přestupků jejich výslovné zařazení mezi samostatné skutkové podstaty povede ke zpřehlednění právní úpravy a pro řidiče bude seznatelnější, za které přestupky jsou zapisovány body.
Novelou dále dochází ke změnám ve výších sazeb pokut za jednotlivé přestupky. Současných 7 pásem sazeb se redukují na 4 pásma, do kterých se přestupky rozdělují důsledně podle jejich typové závažnosti.
Za přestupky v prvním, nejpřísnějším pásmu bude možné uložit pokutu od 25 000 Kč do 75 000 Kč (§ 125c odst. 5 písm. a)). Jedná se o nejzávažnější přestupky, jako je odmítnutí podrobit se vyšetření, zda byl řidič ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou nebo řízení vozidla, aniž by byl řidič držitelem řidičského oprávnění nebo pokud řidič cizinec pozbyl právo k řízení motorového vozidla na území České republiky. Tyto přestupky jsou už nyní zařazeny do nejpřísněji trestaného pásma.
Za přestupky ve druhém pásmu bude možné uložit pokutu od 7 000 Kč do 25 000 Kč (§ 125c odst. 5 písm. b)).
Za přestupky ve třetím pásmu bude možné uložit pokutu od 4 000 Kč do 10 000 Kč (§ 125c odst. 5 písm. c)).
Za přestupky ve čtvrtém pásmu bude možné uložit pokutu od 2 000 Kč do 5 000 Kč (§ 125c odst. 5 písm. d)).
V jednotlivých pásmech dochází ke zvýšení zejména horních hranic sazeb. Dochází tím k rozšíření jednotlivých pásem tak, aby bylo v případě potřeby vzhledem k okolnostem spáchání přestupku možno uložit tvrdší pokutu než dnes.
Současně úpravou dolních hranic sazeb pokut dochází ke zvýraznění rozdílu mezi sazbou pokuty ukládané příkazem na místě a minimální sazbou pokuty ukládané ve správním řízení. Cílem tohoto odsazení sazeb pokut je zvýšení motivace k vyřízení přestupku příkazem na místě.
Novinkou je dále navyšování horní hranice sazby pokuty na dvojnásobek, pokud byla spácháním přestupku způsobena dopravní nehoda. Nejvyšší možná výše pokuty, tj. za způsobení dopravní nehody přestupkem spadajícím do prvního pásma, je však omezena na 100 000 Kč.
V souvislosti se zvyšováním sazeb pokut je však potřeba na druhou stranu zmínit možnost uložit pokutu i pod dolní hranici sazby, která vychází z obecné úpravy v přestupkovém zákoně. Dle této úpravy bude možné v odůvodněných případech snížit výši ukládané pokuty až na 1/5 dolní hranice sazby. Díky tomuto institutu bude možné ve výjimečných případech předejít například hrozícím likvidačním důsledkům ukládané pokuty.
V oblasti úpravy pokut ukládaných příkazem na místě se provádí zásadní změna spočívající v tom, že s výjimkou nejmírnějšího pásma budou nově stanoveny horní i dolní hranice sazby pokuty, zatímco v současné době jsou u všech sazeb pokut ukládaných příkazem na místě stanoveny pouze horní hranice sazeb a policista může uložit např. i zcela symbolickou pokutu. Nově však bude u závažnějších přestupků stanovena i minimální výše takové pokuty a postih tak bude vždy odrážet typovou společenskou nebezpečnost daného protiprávního jednání. Výjimkou zůstane pouze nejmírnější pásmo, kde bude i nadále stanovena pouze horní hranice sazby pokuty ukládané příkazem na místě. Do tohoto pásma spadají přestupky zahrnuté v § 125c odst. 1 písm. k), tedy porušení pravidel silničního provozu, která nejsou uvedena v samostatných skutkových podstatách. Ve skutečnosti tato skutková podstata zahrnuje porušení více než 300 různých pravidel. U těchto přestupků dochází ke snížení horní hranice sazby pokuty ukládané příkazem na místě, a to ze předchozích 2 000 Kč na 1 500 Kč. Lze tedy konstatovat, že výsledkem revize přestupků je nejen zpřísnění sankcí za závažné přestupky, ale i zmírnění sankcí u naprosté většiny méně závažných porušení pravidel silničního provozu.
Další podstatnou změnou je rozšíření okruhu přestupků, které lze projednat příkazem na místě. Konkrétně se jedná zejména o některé přestupky spočívající v porušení pravidel silničního provozu, u kterých se v současné době při jejich druhém spáchání v jednom roce ukládá zákaz činnosti a nelze je tedy projednat příkazem na místě. Tyto přestupky se vyjímají z okruhu přestupků, za které se ukládá zákaz činnosti, a umožnit jejich projednání příkazem na místě. Důrazný postih recidivy bude u těchto přestupků zajištěn prostřednictvím bodového systému, kdy bodové ohodnocení těchto přestupků bude nastaveno tak, aby po opakovaném spáchání takového přestupku řidič dosáhl maximální hranice bodového hodnocení a na rok pozbyl oprávnění k řízení motorových vozidel.
Dílčí změny se provádějí i u dalšího správního trestu, který je ukládán za porušení pravidel silničního provozu, a tím je zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel. Jednou z těchto změn je prodloužení doby, na kterou se zákaz činnosti ukládá. Zároveň se však zakotvuje možnost uložit zákaz činnosti i pod dolní hranicí zákonem stanovené sazby, pokud by zákaz činnosti uložený na této hranici byl vzhledem k poměrům řidiče nepřiměřeně přísný. Dále se výrazně snižuje počet přestupků, za něž se ukládal zákaz činnosti, zejména se vypouští přestupky, za které se ukládal zákaz činnosti při jejich druhém spáchání v jednom roce. Jak již bylo uvedeno, účelem této změny je umožnit jejich projednání příkazem na místě.
Vzhledem k tomu, že nejzávažnějším důsledkem porušení pravidel silničního provozu je způsobení dopravní nehody, při které je jinému ublíženo na zdraví (nebo způsobena smrt, což je však vždy trestným činem), ukládá se v případě způsobení tohoto následku vždy zákaz činnosti na 6 – 18 měsíců, ať k tomuto následku došlo spácháním jakéhokoli přestupku.
V oblasti úpravy bodového systému se provádějí dílčí změny v okruhu přestupků, za které jsou ukládány body, přehodnocení výše bodů za jednotlivé přestupky a rozšíření možností informování řidičů o uloženém počtu bodů.
I v oblasti bodového ohodnocení jednotlivých jednání (přestupků, trestných činů), za která jsou body ukládány, dochází k jejich rozdělení podle typové závažnosti, a to ze současných 5 do 3 skupin, což výrazně přispěje k zpřehlednění právní úpravy. Nově tak budou tři sazby bodů – 6 bodů, 4 body a 2…
