Průběh skladových operací

8.5.2 Průběh skladových operací

Ing. Leo Tvrdoň, Ph.D., ALog., Ing. Jaroslav Bazala, Ph.D., ALog. a kolektiv autorů

Rychlé efektivní skladové přesuny velkých objemů a současné poskytování aktuálních a přesných informací o skladových položkách – to jsou cíle každého logistického systému.

Průběh skladových operací můžeme shrnout do tří základních otázek:

• Jak probíhá příjem zboží?

• Jak probíhá příjem zakázek?

• Jak probíhá výdej zboží?

Cesta zboží do skladu obsahuje jednotlivé kroky:

Objednávka, dodání – příjem zboží - zadání místa ve skladu – zaskladnění

To znamená zadání objednávky, resp. zprostředkování objednávky do systému zprávy skladu. Následným krokem je zálohování dat pro příjem zboží.

Druhy dodání můžou být přes rampu od dodavatele nebo z vlastní výroby. Pomocí manipulační techniky.

Dalším krokem je příjem zboží, který může být buď neplánovaný či plánovaný s objednávkou. Případně automatický příjem přes avízo. Pro příjem zboží je nezbytná přesná specifikace dodávky, tzn. druh a množství zboží, šarže, min. trvanlivost, uzávěry pro kontrolu kvality, transportní jednotka. Následuje vytvoření vytříděných nebo míchaných transportních jednotek.

Základním rozlišením v naskladnění zboží je fakt, zda k daným manipulacím je či není využita manipulační technika.

Bez vedení manipulační techniky – zadáním transportního příkazu, vlastní tisk příkazu.

Provedení naskladnění (uložení zboží), potvrzení do skladového systému o založení.

S využitím manipulační techniky – se shodným prvním krokem, tj. zadáním transportního příkazu. Vytvoření a uložení transportního příkazu s podporou hledání chybovosti.

Vlastní zaskladnění s využitím manipulační techniky, online - potvrzení naskladnění.

Vlastní příjem a aktivace zakázek obsahuje podrobněji:

Příjem zakázek z nadřazeného systému centrálního počítače – aktivace zakázek – rezervace zboží – tvorba příkazů pro vyskladnění a dat vychystání.

Vlastní zakázka obsahuje celou řadu specifických údajů, mezi hlavní a nejčastější lze uvést:

• číslo zakázky,

• prioritu,

• jméno zákazníka,

• adresu, přesné identifikátory,

• datum dodávky.

Důležitým bodem je rovněž pozice zakázky v systému za pomoci:

• čísla položky,

• množství,

• šarže, doby trvanlivosti.

Posledním krokem je uložení zakázek do výstupu.

Zakázka zůstane tak dlouho nezpracovaná, dokud není aktivována. To se může stát automaticky, nebo manuálně.

Kritérii pro manuální aktivaci jsou priority, množství pozic, množství, hmotnost, dodací termín.

Kritérii pro automatickou aktivaci může být překročení zadaných aktivit nebo časově nastavená aktivace.

Může nastat z jakýchkoliv důvodů dle výtahu následujících kritérií:

• číslo zboží,

• uzávěry,

• šarže,

• first in - first out (FiFo) - první do skladu - první ze skladu,

• minimální trvanlivost zboží,

• transportní jednotka (případně její naplnění),

• režim nejdříve celé transportní jednotky,

• transportní jednotka odpovídající přesně požadovanému stavu.

Zpracování dat pro vychystání je možno provádět podle:

• části skladu, to je určení uličky, sloupce, lokace,

• určení optimalizace tras, případně optimalizace manipulační techniky,

• přesné specifikace zboží těžké x lehké, celé přepravní jednotky x části jednotek,

• případně dalších kritérií.

Po tisku transportního příkazu následuje předání na manipulační vozík.

Po tisku vychystávání následuje předání pro vychystávání zboží.

Na obrázku je vyznačen procentuální podíl jednotlivých činností při vychystávání. Je důležité si uvědomit, že 50 – 70 % času zabere samotná manipulace.

Vychystávání může být organizováno jako jednostupňové nebo vícestupňové. Následující konkrétní způsoby vychystávání jsou čerpány ze zdroje Logistika (2005).

U jednostupňového vychystávání se vychystávají konkrétní zakázky. Práci je možno organizovat těmito způsoby:

• jeden pracovník vychystává zakázku sám od začátku až do konce,

• na vychystání jedné zakázky se podílí více pracovníků (tzv. zónové vychystávání), kdy každý pracovník má svou zónu a do ukládacího…