4.4.7
Provoz a používání digitálních tachografů
Bc. Milan Špás
Tachografy používané jako zařízení pro záznam činností řidičů v silniční dopravě musejí odpovídat nařízení (EU) č. 165/2014 a musejí být pro takové použití schváleny. Příloha I specifikuje technické požadavky na konstrukci, montáž, kontrolu a používání analogových tachografů, příloha IB pak řeší tachografy, které provádějí záznam na paměťovou kartu a o nichž hovoříme jako o digitálních. Tachografem dnes nutně nemusejí být vybavena všechna vozidla v osobní nebo nákladní dopravě, protože tato povinnost, kterou měla Česká republika zakotvenu ve vyhlášce č. 341/2002 Sb., již neplatí, a tak se stejně jako v jiných zemích EU opíráme o nařízení (EU) č. 165/2014 a nařízení (ES) č. 561/2006. Vycházíme přitom z toho, že pokud se na dopravce a řidiče vozidla nevztahuje povinnost vedení záznamu o dobách řízení a odpočinku, nevztahuje se na ně ani povinnost vybavit je tachografem.
To v praxi může přinést řadu problémů nejen v oblasti legislativy, ale také při provozu vozidla. Moderní vozidla, nebo spíše jejich řídicí systémy, se například neobejdou bez signálu rychlosti, který jim digitální tachograf prostřednictvím sběrnice poskytuje. Signál je pak řídicí jednotkou využíván nejen jako zdroj informace pro zobrazení na palubních přístrojích, ale má vliv také na řízení motoru, systému brzd nebo převodů.
Proto vyvinula společnost Continental zařízení, jež má s digitálním tachografem mnoho společných částí, chybí mu však displej, čtečky paměťových karet a tiskárna. Je to jakési pomocné zařízení, o kterém ale nemůžeme hovořit jako o tachografu, protože neplní podmínky výše zmiňovaného nařízení o tachografech. Zařízení pouze zpracovává signál ze snímače pohybu a podle nastavení z něj vypočítává rychlost a ujetou vzdálenost. Z těchto důvodů nepodléhá přístroj povinnosti ověřování ani kalibrace, protože se nejedná o stanovené měřidlo. Dopravci tak mohou ušetřit prostředky za nákup tachografu nebo za pravidelné ověřování. Kontroloři ho při silniční kontrole zcela ignorují a zaměřují se pouze na to, zda vozidlo koná takový druh přepravy, kdy se tachograf při jeho provozu nevyžaduje.
Simulátor tachografu
NahoruStále bezpečněji
Vývoj v oblasti tachografů se nezastavuje a důvodem není pouze myšlenka, aby byla práce s nimi pro řidiče co možná nejsnadnější. Mnohem závažnějším důvodem pro aplikaci změn je snaha o zvýšení jejich bezpečnosti. Přesto, že se v době zavádění digitálních tachografů zdálo, že bude problém s jejich bezpečností na dlouhou dobu vyřešen, ukázalo se velmi brzy, jak moc se konstruktéři zařízení i tvůrci legislativy mýlili. I přes mnohá bezpečnostní opatření, která v sobě první digitální tachografy měly, se záhy ukázalo, že se přece jenom na něco zapomnělo. Je až úsměvné, že zařízení za tisíce korun lze ovlivnit tak jednoduchým a levným prostředkem, jakým je obyčejný permanentní magnet.
Datová komunikace snímače a tachografu je zabezpečena vcelku dobře a větší nebezpečí možných zásahů zde není. Při jakémkoliv přerušení napájení snímače datové linky nebo signálové linky dostává tachograf okamžitě informaci o nestandardním stavu a závady a události jsou v tu chvíli zaznamenány do nesmazatelného paměťového registru. Informace je dostupná kontrolorům při stažení obsahu paměti tachografu nebo prostřednictvím výtisku závad a událostí, případně prohlížením obsahu paměti na displeji přístroje.
Tyto tachografy, o kterých jsme ještě nedávno hovořili jako o tachografech I. generace, však fungovaly v podstatě bez větších změn až do 1. 10. 2012. Významnou změnu zavedlo až nařízení (EU) č. 1266/2009, které zpřísnilo požadavky na bezpečnost snímače tachografu a doplnilo tachograf o další bezpečnostní prvek. Tím je nezávislý signál o pohybu (IMS), který je jakýmsi doplňkem standardního signálu ze snímače pohybu. Oba tyto signály jsou tachografem neustále zpracovávány a je porovnávána jejich velikost. V případě, že by jeden z nich chyběl nebo se jejich hodnota vzájemně výrazně lišila, bude takový stav vyhodnocen jako závada nebo událost s patřičným záznamem do paměťového registru. Pro zkušeného kontrolora nebo technika v autorizovaném metrologickém středisku (AMS) je pak takový záznam jasným signálem, že tachograf není nebo nebyl zcela v pořádku.
Dalším opatřením proti manipulaci, a to přímo proti možnosti ovlivnění snímače, je požadavek na takovou konstrukci snímače, který je buď odolný vůči ovlivnění cizím magnetickým polem, nebo cizí pole identifikuje a pošle tuto informaci tachografu, jenž ji zaznamená jako událost. Zcela určitě už u nově montovaných snímačů řidič neovlivní signál pouhým magnetem, bohužel ani u nich ale nelze vyloučit jiný typ manipulace.
Dodatečně montovaným a v první řadě nedovoleným zařízením lze dnes bohužel ovlivnit i nové snímače, které plní požadavky platné od roku 2012. Na druhou stranu je v celé EU velké množství zkušených inspektorů s bohatými praktickými znalostmi, a tak bylo (a jistě ještě v budoucnu bude) možné odhalit stovky takových případů.
Snímač tachografu je poměrně složité zařízení, které má s běžnými snímači používanými v automobilní technice jen málo společného. Stejně jako jednotka vozidla (vlastní tachograf) musí mít i tachografický snímač typové schválení a bezpečnostní certifikát. Ještě nedávno byla jediným výrobcem společnost Continental a své konstrukční řešení má také chráněno patentem. Překvapivě je druhá společnost, která má dnes předepsané typové schválení a jejíž snímač plní všechny požadavky, z České republiky. Firma Lešikar, a. s., má své vlastní konstrukční řešení opět chráněno patentem, a přestože je na trhu krátce, ví se o ní v celé EU.
V současné době se stále ještě pracuje na technickém řešení smart tachografu, který by měl systém digitálního tachografu posunout na žebříčku bezpečnosti minimálně o jednu příčku výš. Systém bude využívat jiný nezávislý signál o pohybu, který nebude možné odpojit nebo rušit, navíc bude současně zaváděna nová generace bezpečnějších paměťových karet a usnadní se možnost identifikace zásahů do tachografu při provádění kontroly.
V každém případě se ale inspektoři v silniční dopravě v celé EU snaží už nyní získat co možná nejvíce informací o nové generaci tachografů, aby byli na jejich příchod a případně i na jejich slabá místa včas připraveni.
NahoruProč manipulace?
Jednoduše proto, že se v mnoha zemích stále vyplatí. Nařízení (EU) č. 165/2014 sice hovoří o tom, že pokuty za provádění nedovolených zásahů v tachografech mají být účinné a odrazující, praxe je ale často odlišná. Jsou země, kde řidič při takovém zjištění zaplatí 165 €, ale také takové, kde manipulace při kontrole stojí řidiče 6000 € a dopravce 12 000 €. Tak vysoká pokuta má smysl a lze ji považovat za dostatečně účinnou. Těžko si asi představit řidiče nebo dopravce, který si po takové pokutě nechá zařízení znovu namontovat a dál ho bude používat.
Zjištěná manipulace při sezónní zemědělské přepravě
Manipulace s tachografem přináší řidiči mnohem větší volnost v plnění pracovních povinností a přání zaměstnavatele a většinou je spojena s možností většího výdělku. Dopravci zase zajistí lepší postavení na trhu dopravních služeb pro včasné dodání zboží nebo větší spokojenost cestujících. Podle údajů zahraničních kontrolních složek přináší manipulace s tachografy dopravci snížení nákladů až o 15 %. S nižšími náklady může dopravu provozovat za nižší cenu, což ho opět zvýhodňuje na trhu dopravních služeb.
A co je vlastně ona manipulace podle definice Euro Contrôle Route:
"Manipulace s tachografem je úmyslný a klamný akt, který zasahuje do původního procesu záznamu tachografu tak, že umožňuje vytváření padělaných záznamů, zahrnuje přípravy činu…
