6.2.5 Optimální velikost nákupní dávky
Ing. Leo Tvrdoň, Ph.D., ALog., Ing. Jaroslav Bazala, Ph.D., ALog. a kolektiv autorů
Nahoru Optimalizace velikosti nákupní dávky
Optimální dávka (Economic Order Quantity – EOQ) je stanovena tak, aby celkové náklady ovlivněné velikostí dávky byly minimální. Jde o ekonomické vyvažování mezi náklady na držení zásob a náklady na seřízení u výrobní dávky, resp. objednání a dodání u dodávky materiálu.
Vyjádření zásoby v čase, resp. křivka průběhu zásoby v čase, je přímo ideální pro vysvětlení základních pojmů pro řízení zásob. Je možné na tomto místě předeslat, že v praxi se totiž řízení zásob rozpadá na dvě samostatné problematiky:
Tyto problematiky se dají řešit relativně odděleně – přesněji řečeno – vzájemně se příliš neovlivňují.
Nejprve ale k objasnění pojmů. Následující obrázek graficky vyjadřuje rozdělení již dříve popsané průměrné zásoby na dvě části - na složku tzv. obratové zásoby a na složku tzv. pojistné zásoby.
Křivka zásob na první pohled svým tvarem připomíná pilový list. Řídit zásobu v praxi znamená nastavit správnou "velikost zubu pily" (dále tedy obratovou zásobu) a správně stanovit celou "šířku pilového listu" - tzn. "vzdálenosti spodních hran zubů od dolního okraje" (dále tedy pojistnou zásobu).
Věnujme se nejprve obratové zásobě. Pro relativně ustálený materiálový tok procházející skladem logicky platí pravidlo, že výše obratové zásoby je přímo úměrná velikosti dávky. Je-li tvar "zubových listů" v praxi skutečně podobný pravoúhlému trojúhelníku, pak se bude průměrná obratová zásoba rovnat polovině výšky trojúhelníku – a výška je v tomto případě rovna dávce.
Je tomu skutečně tak – pokud by například firma spotřebovávala ročně za 1 mil. Kč kancelářského papíru, může nakoupit jednou dávkou (v lednu) a na konci roku bude na zásobě přibližně 0. Průměrná roční obratová zásoba by logicky činila 500 tis. Může také nakoupit v padesáti dávkách po 20 tis. (přibližně každý týden) a tím dosáhne průměrné velikosti obratové zásoby jen 10 tis. (jedna polovina velikosti průměrné dávky).
Pokud si pozorný čtenář vzpomene na část pojednávající o nákladech na držení zásob, zejména na pasáž o nákladech na blokovaný kapitál v zásobách, pak rozdíl v hodnotě průměrné obratové zásoby v předchozím případě (500 tis. versus 10 tis. Kč) určitě stojí za povšimnutí.
Zatímco ve variantě, kdy firma nakoupí jednu dávku na celý rok, by jen na "úrocích" přišla o cca 25 tis. Kč (5% úroková sazba), ve variantě týdenního doplňování by na úrocích ztratila pouze 500 Kč.
Samozřejmě vše není tak jednoduché. Ten, kdo zásoby v praxi řídí – a tedy rozhoduje o velikosti průměrné dávky, ví, že "drobení" dávek má své hranice. Zvyšuje se totiž administrativní zatížení (je rozdíl vystavit jednu objednávku a vystavit 50 objednávek). Také se zvyšují náklady na dopravu. V neposlední řadě může dojít při nízkých nákupních dávkách ke ztrátě "rabatu" (dodavatel si zvýšením ceny kompenzuje své náklady na náročnější expedici apod.).
Vraťme se ale k uvedenému příkladu. Ani jedna z extrémních uvedených variant nákupu se na první pohled nejeví jako ideální:
Jeden roční nákup je příliš drahý z pohledu zablokovaných peněz v zásobách.
52 ročních dávek…
