Obratová zásoba

6.2.2 Obratová zásoba

Ing. Leo Tvrdoň, Ph.D., ALog., Ing. Jaroslav Bazala, Ph.D., ALog. a kolektiv autorů

Žijeme ve světě moderních informačních technologií. Přesto se často stává, že obrovské množství dat udržovaných v drahých informačních systémech není schopno poskytnout informaci. V praxi se stále ještě můžeme setkat s případy, že vyhodnocení skutečné průměrné zásoby není "datově automatizováno", systém zkrátka takovýto výpočet neumožňuje a ruční výpočet například v tabulkovém procesoru je příliš zdlouhavý a náročný. V těchto případech se pak běžně stává, že je pojem průměrná zásoba degradován na výpočet průměru 12 hodnot z konců okamžitých stavů zásob na konci každého měsíce v kalendářním roce. Je pak pro management překvapivé, jak velký rozdíl může být mezi těmito hodnotami. Proč je tomu tak? Představme si v grafickém vyjádření průběh zásoby jedné položky v čase:

Skutečná průměrná zásoba matematicky spočítaná jako suma okamžitých stavů zásoby na konci každého dne podělených 365 (dnů v roce) je graficky zachycena čárkovanou čarou (plocha pod křivkou zásob je shodná s plochou obdélníku vymezeného čarou průměrné zásoby).

Z obrázku je také patrné, že průměr 12 hodnot na přelomu měsíců – označeno kolečkem – bude o poznání nižší. V systému, kde jsou zásoby řízeny prostřednictvím nastavených limitů zásob hodnocených okamžitým stavem na konci každého měsíce, se výkonný management, ať již vědomě či podvědomě, přirozeně chová tak, aby před…