4.3.6
Karty tachografu a podmínky pro jejich používání
Bc. Milan Špás
Podmínky pro používání karet tachografu stanovuje nařízení (EU) č. 165/2014. Kromě karty řidiče pracuje digitální tachograf ještě s kartou podniku, kontrolní kartou a možná méně známou kartou dílny.
Právě karta dílny je často mylně považována za kartu, kterou využívá servisní dílna pro opravu vozidel při zkušební nebo manipulační jízdě vozidla. Karta dílny však slouží výhradně k potřebám autorizovaného metrologického střediska, a to za účelem kontroly a ověření tachografu. Karta umožní přechod tachografu do kalibračního režimu, a nakonec se s jejím použitím provede testovací jízda, kde se ověří, zda jsou záznamy činností řidiče provedeny správně.
Pokud jde o situace, kdy je vozidlo v servisu, například z důvodu opravy brzd, pak smí mechanik po opravě provést zkušební jízdu i bez vložené karty. Jde totiž o výjimku uvedenou v článku 3 písmeni g) nařízení (ES) č. 561/2006. V žádném případě nemůže řidič při předání vozidla do servisu ponechat svou kartu ve vozidle nebo přímo v tachografu! Nejlepším řešením bez rizika je vyjmutí karty a přepnutí tachografu do režimu mimo působnost nařízení (OUT). Vozidlo je tak připraveno na manipulační a testovací jízdu, a pouze pokud by měl servisní technik v úmyslu řídit s vlastní kartou řidiče, režim OUT se jejím vložením automaticky ukončí. Jednoduché a čisté řešení může být ještě po ukončení zkušební jízdy doplněno o výtisk z paměti tachografu, na který dílna nebo samotný řidič zaznamená důvod použití režimu OUT. V tomto případě opravu vozidla v servisu.
Kontrolní karta naopak vůbec neumožňuje jízdu s vozidlem a slouží výhradně ke stažení obsahu paměti tachografu pro následné vyhodnocení při silniční kontrole nebo ke kontrole v provozovně dopravce v rámci činností státního odborného dozoru. Při pokusu o její použití při řízení tachograf ihned po rozjezdu hlásí použití nesprávné karty a toto upozornění zůstává uloženo v jeho paměti. Až tragickým omylem řidiče je představa, že vložením kontrolní karty do tachografu je zapsaná provedená kontrola a že takové vozidlo už v několika příštích týdnech nemůže být kontrolováno. Stejným omylem je i provedený a policií orazítkovaný a podepsaný výtisk z tachografu. Výtisk i vložená kontrolní karta v podstatě jen říkají, že bylo vozidlo zastaveno a že byla stažena data z paměti tachografu. Kontrola je provedena tehdy, pokud byl sepsán protokol, vyznačena porušení a způsob jejich řešení (pokuta, správní řízení...). Za každé další porušení, které v protokolu uvedeno není, lze při následné kontrole uložit další pokutu nebo zahájit další správní řízení.
Častou chybou je i používání nebo spíše nepoužívání karty podniku. Naše národní legislativa ještě prozatím tuto kartu nazývá "kartou vozidla", což je nesprávný a zavádějící název. Karta podniku slouží ke správě datové paměti tachografu, k uzamčení a následnému pravidelnému stahování dat za účelem kontroly podnikem a k archivaci pro případ kontroly státního odborného dozoru. Každý podnik si před prvním použitím vozidla má svou kartou vytvořit v tachografu zámek, pod nímž budou data jeho řidičů uložena. Pokud se vozidlo prodá nebo se jen zapůjčí jinému dopravci, vložením další karty podniku se vytvoří nový zámek, původní se zruší, data však zůstávají a jsou původnímu podniku stále k dispozici. Celkově lze v tachografu vytvořit 255 zámků. Ani tuto kartu ale není možné použít při řízení vozidla, tachograf to nedovolí a ohlásí použití nesprávné karty.
Úrovně oprávnění přístupu k datům paměti tachografu
Karta řidiče zase, na rozdíl od předešlých typů karet, slouží výhradně k záznamu činností řidiče, který proběhl automatickou činností tachografu nebo manuálním zapsáním (vložením) držitelem karty. Automatický záznam probíhá v případě, že je karta vložena v tachografu a řidič tachograf pouze obsluhuje, aby byly zaznamenány odpovídající činnosti. Pokud se od vozidla vzdálí a nemůže ovlivnit zaznamenávanou činnost, pak má kartu z tachografu vyjmout. Protože ale řidič při silniční kontrole dokládá veškeré činnosti za 28 předchozích dnů, musí doby, kdy byla karta z tachografu vyjmuta, doložit jiným způsobem.
Na prvním místě je manuální zápis prostřednictvím tachografu. Jakmile se do tachografu vloží karta, ten si přečte poslední časový údaj o použití karty a nabídne řidiči doplnění údajů. Záleží pak na konkrétním typu a značce tachografu, jak se ruční zadání provádí. U všech digitálních tachografů I. generace a některých tachografů II. generace (smart) je však nutné zahájit manuální zadávání nejpozději do jedné minuty od vložení karty. Pak tato volba zmizí a údaje již není možné doplnit! V takovém případě zpravidla není možné zajistit potvrzení o činnostech vystavené dopravcem (kontrolní orgány ho ani nemohou vyžadovat), a tak je nejlepší a možná jedinou volbou provedení denního výtisku z karty řidiče. Na jeho zadní stranu je vhodné uvést důvod pro neprovedení záznamu a doplnit dobu trvání a druh činnosti, kterou se nepodařilo zaznamenat pomocí tachografu (manuálním vložením). Tento postup se má provést bezprostředně po nezdařeném pokusu o manuální vložení.
Pokud jde o délku manuálního zápisu, ta není legislativně omezena. Zaznamenat lze tímto způsobem dvouhodinovou práci v podobě jednání na celním úřadě stejně jako dvoutýdenní dovolenou. Pouze některé země EU mohou mít se záznamem dovolené problém, neboť se podle nich nejedná o odpočinek, jak je definován v nařízení (ES) 561/2006. To jsou ale spíše výjimky, a dokonce i poměrně striktní rakouská policie již manuální záznamy uznává.
Daleko větším problémem jsou starší typy tachografů (vyráběné zhruba do roku 2008), které umožňují manuální zadání maximálně do 24 hodin. Jejich řidiči se bez potvrzení o činnostech nebo bez výtisků s ručním zápisem…
