5.6.1
Kalkulace nákladů v silniční dopravě: Úvod do problematiky a legislativa
Ing. Jan Tichý, Ph.D.
NahoruCo to je kalkulace nákladů?
Kalkulací nákladů rozumíme výpočet nákladů nezbytně nutných pro zajištění produkce. A to bez ohledu na to, zda-li je produkcí myšlen nějaký výrobek nebo nějaká služba, obecně tzv. kalkulační jednice. Účelem takového výpočtu je zjištění a kontrola množství nákladů a výpočet nákladů pro následné cenové kalkulace (pro ocenění produktu) zákazníkovi.
Kritickými body každého takového výpočtu jsou zvolené postupy kalkulace nákladů, které musí být kompatibilní s vnitropodnikovými procesy. Nepřímo z toho vyplývá, že i cenové kalkulace, tj. kalkulace ceny, musí být propojeny s vnitropodnikovými procesy. Jinými slovy jde o to, aby bylo možno přiřadit tržby z prodeje ke konkrétní jednotce produkce (tzv. přiřaditelnost výnosů), ke které jsou vztaženy náklady.
K tomu, abychom byli schopni kalkulovat náklady, musí být v podniku vedena často rozsáhlá evidence informací, které jsou k samotnému výpočtu nezbytné. Kvalita a kvantita těchto informací logicky ovlivňuje i přesnost daného výpočtu.
Přesnost výpočtu samozřejmě ovlivňuje i fáze, ve které jsou náklady počítány, tj. jde-li o kalkulace předběžné nebo o kalkulace výsledné. V prvním případě jsou vstupními daty často odhadované údaje, ve druhém případě de facto verifikujeme předpoklady (plán) se skutečností.
NahoruLegislativa
Zatímco pravidla pro účetnictví jsou uzákoněna v zákoně o účetnictví, pravidla pro kalkulaci nákladů jsou v České republice ve většině oblastí (až na oblasti státem regulované) alchymií, kterou si určují samy podniky. Ne vždy tomu tak však bylo.
Před rokem 1990 vyhlašovalo Ministerstvo financí svým výnosem "směrnici pro kalkulaci nákladů a dalších složek ceny výkonů". V roce 1990 byla vydána vyhláška 21 / 1990 Sb., o kalkulaci a poprvé tak byla kalkulace nákladů legislativně ukotvena ve Sbírce zákonů. Tento stav však nevydržel dlouho, neboť v roce 1991 vyšel zákon o účetnictví (č. 563 / 1991 Sb., o účetnictví), kterým byly zrušeny předpisy o kalkulaci nákladů a dalších složek ceny výkonů. Tento stav (s výjimkou krátké pasáže v prováděcí vyhlášce k zákonu o cenách č. 526/21990 Sb.) trvá do současnosti.
V rámci silniční dopravy existoval na základě celostátně sbíraných dat pravidelně aktualizovaný Tarif silniční dopravy (TR4), což byla brožurka formátu A5, která sloužila pro orientaci dopravcům o tom, co je na trhu obvyklé. Každý se zde mohl dovědět informace nejen o obvyklých (zřejmě průměrných) nákladech pro jednotlivé segmenty trhu silniční dopravy, ale i o struktuře nákladů a obvyklé výši těchto složek. A to nejen v absolutní, ale i relativní výši ve vztahu k jiným složkám.
V důsledku transformace národního hospodářství po roce 1990 však postupně aktualizace tohoto dokumentu ustala a vypovídací hodnota tarifů se průběžně snižovala. A jelikož nebyl tento dokument nahrazen žádným obdobným mechanismem sběru dat, neexistuje (kromě výkazu MD Dop 2-04) v současnosti žádný obdobný oficiální dokument veřejné správy, který by sloužil jako určitý etalon resp. vodítko toho, co je na trhu obvyklé.
Jakékoliv současné snahy (dopravců, sdružení dopravců či jiných subjektů na trhu) různých subjektů směřující ke kvantifikaci obvyklých nákladů jsou vnímány jako snaha ovlivňovat cenovou hladinu (v horším případě snaha o kartelovou dohodu). A ačkoliv existuje logická poptávka po takových informacích (dopravci, veřejná správa, soudy atd.), z výše uvedených důvodů nebyl tehdejší mechanismus v žádné podobě dosud obnoven.
Metodiky
Zatímco snahy o (pokud možno kontinuální) sběr dat přišly vniveč, poněkud odlišná je situace v oblasti postupů, kterými jsou náklady počítány. Každý dopravce si tak buď pořídí komerční software, nebo si vytváří (obvykle v Excelu) vlastní vzorce a tabulky, se kterými náklady počítá. Na řadu tak často přichází "lidová tvořivost" a kreativita, jejímž výsledkem jsou často případy, kdy si onen subjekt do nákladů nezapočítal všechny vlastní náklady související s provozem, nebo si neuvědomil některá úskalí vlastního výpočtu.
V reakci na tuto situaci vytvořili zaměstnanci Ústavu logistiky a managementu dopravy Fakulty dopravní ČVUT v Praze ve spolupráci se Sdružením autodopravců Čech a Moravy (SAČM) Metodiku kalkulace nákladů silniční dopravy, jejímž cílem je osvěta mezi (zejména malými) dopravci z hlediska postupu výpočtu a úplnosti nákladů a nákladových tarifů. Tato metodika je dostupná na webu zapsaného spolku IODA, z.s. http://www.ioda.cz , dále na webu Fakulty dopravní ČVUT nebo na webu SAČM.
Další zajímavou aktivitou v oblasti nákladů silniční dopravy je tzv. Nákladový index silniční nákladní dopravy, který od roku 2016 publikuje opět Ústav logistiky a managementu dopravy Fakulty dopravní ČVUT v Praze. Cílem indexů je vyjádření pouze změny cenové hladiny. Index resp. jeho různé modifikace jsou dostupné na webu http://www.indexcesmad.cz
Jak již bylo naznačeno, jediným dokumentem na poli silniční dopravy, v němž jsou veřejně uváděny údaje o obvyklých (průměrných) nákladech dopravců, je výkaz Ministerstva dopravy ČR Dop (MD) 2-04, v němž jsou uváděny absolutní náklady dopravců provozujících veřejnou vnitrostátní linkovou dopravu (a to jak v definované struktuře podle jednotlivých druhů nákladů, tak celkové). Tyto výkazy a údaje v nich je možné si prohlédnout na webu Ministerstva dopravy ČR nebo na webu VýRočenky – http://www.vyrocenky.cz/ , který provozuje taktéž spolek IODA, z.s.
NahoruDůsledky současného legislativního ukotvení
Jelikož způsob kalkulace nákladů (metodika) není nikde legislativně nařízen a data od dopravců nejsou centrálně sbírána, nastávají problémy v situacích, kdy je potřeba zjistit, jaká je:
-
cena minimální (př. veřejné soutěže na zajištění dopravní obslužnost, nepřiměřeně nízká cena, tzv. dumpingová cena),
-
cena obvyklá (př. znalecké posudky) nebo
-
cena maximální (př. regulace cen taxislužby apod.)
NahoruSchéma ekonomiky provozu
Ještě než si ukážeme strukturu nákladů a začneme diskutovat nad postupem výpočtu nákladů kalkulační jednice, podívejme se na souslednost logických návazností technicko-ekonomických ukazatelů, které ovlivňují úspěšnost podnikání v silniční dopravě.
V první řadě je důležité si uvědomit, že efektivitu (v tomto smyslu nákladovost) podnikání ovlivňují doba provozu a dopravní výkon vozidel. Co vše s těmito dvěma hlavními ukazateli souvisí, po technické stránce, si můžete prohlédnout na grafu č. 1 na další stránce.
Časové a jiné využití…
