dnes je 21.11.2024

Input:

Dohoda mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici, k 13. 12. 2019

13.12.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

9.2002.3430
Dohoda mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici, k 13. 12. 2019

Úřední věstník Evropské unie

Konsolidované znění dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici.

►B

DOHODA

mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici

(Úř. věst. L 114 30.4.2002, s. 91)

Ve znění:

    Úřední věstník
  Č. Strana Datum
 M1 ROZHODNUTÍ č. 2/2004 VÝBORU PRO POZEMNÍ DOPRAVU SPOLEČENSTVÍŠVÝCARSKO 2005/249/ES ze dne 22. června 2004,   L 75 60 22.3.2005
 M2 ROZHODNUTÍ VÝBORU PRO POZEMNÍ DOPRAVU SPOLEČENSTVÍ-ŠVÝCARSKO č. 1/2009 2009/763/ES ze dne 16. června 2009,   L 273 15 17.10.2009
 M3 ROZHODNUTÍ VÝBORU PRO POZEMNÍ DOPRAVU SPOLEČENSTVÍ-ŠVÝCARSKO č. 1/2010 2011/45/EU ze dne 22. prosince 2010,   L 19 34 22.1.2011
 M4 ROZHODNUTÍ č. 1/2013 VÝBORU PRO POZEMNÍ DOPRAVU SPOLEČENSTVÍ-ŠVÝCARSKO 2013/804/EU ze dne 6. prosince 2013,   L 352 79 24.12.2013
>M5 ROZHODNUTÍ č. 1/2015 VÝBORU PRO POZEMNÍ DOPRAVU SPOLEČENSTVÍ-ŠVÝCARSKO ze dne 16. prosince 2015,   L 23 82 29.1.2016
>M6 ROZHODNUTÍ č. 2/2016 VÝBORU PRO POZEMNÍ DOPRAVU SPOLEČENSTVÍ-ŠVÝCARSKO ze dne 10. června 2016,   L 186 38 9.7.2016
>M7 ROZHODNUTÍ č. 1/2018 VÝBORU PRO POZEMNÍ DOPRAVU SPOLEČENSTVÍ-ŠVÝCARSKO ze dne 12. června 2018,   L 166 20 3.7.2018
 M8 ROZHODNUTÍ VÝBORU PRO POZEMNÍ DOPRAVU SPOLEČENSTVÍ-ŠVÝCARSKO č. 1/2019 ze dne 7. června 2019,   L 180 22 4.7.2019
>M9 ROZHODNUTÍ VÝBORU PRO POZEMNÍ DOPRAVU SPOLEČENSTVÍ-ŠVÝCARSKO č. 2/2019 ze dne 13. prosince 2019   L 13 43 17.1.2020

Opraveno:

 C1 Oprava, Úř. věst. L 033, 10.2.2016, s.  38 (1/2016)

▼B

DOHODA mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici

ŠVÝCARSKÁ KOFEDERACE, dále jen "Švýcarsko", na jedné straně,

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ, dále jen "Společenství", na straně druhé,

společně dále jen "smluvní strany",

VĚDOMY SI oboustranného zájmu smluvních stran na prohlubování spolupráce a obchodu, a zejména na zpřístupnění dopravního trhu podle článku 13 Dohody mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží po silnici a železnici ze dne 2. května 1992, dále jen dohoda z roku 1992,

PŘEJÍCE SI rozvoj koordinované dopravní politiky zaměřené na podporu používání prostředků na přepravu cestujících a zboží, které by byly šetrnější pro životní prostředí, ve snaze spojit ochranu životního prostředí s účinností dopravních systémů, zejména v alpské oblasti,

PŘEJÍCE SI zajistit zdravou hospodářskou soutěž mezi jednotlivými způsoby dopravy a zohlednit, aby tyto způsoby dopravy uhrazovaly náklady, které způsobují,

VĚDOMY SI potřeby zajistit návaznost mezi švýcarskou dopravní politikou a obecnými zásadami dopravní politiky Společenství, zejména v souvislosti s prováděním koordinovaného právního a regulativního rámce,

SE DOHODLY TAKTO:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Obecné zásady a cíle

1. Tato dohoda mezi Společenstvím a Švýcarském je na jedné straně zaměřena na liberalizaci vzájemného přístupu smluvních stran na jejich dopravní trh v oblasti přepravy cestujících a zboží po silnici a železnici takovým způsobem, který by zajišťoval účinnější řízení dopravy po trasách, které jsou z technického, územního a hospodářského hlediska vhodné pro všechny druhy dopravy, na které se vztahuje tato dohoda, a na straně druhé na vytvoření základů koordinované dopravní politiky.

2. Ustanovení této dohody a jejich používání je založeno na zásadách vzájemnosti a svobodné volby druhu dopravy.

3. Smluvní strany se zavazují, že při používání této dohody nepřijmou diskriminační opatření.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Tato dohoda se vztahuje na obousměrnou přepravu zboží a cestujících po silnici mezi smluvními stranami, pro tranzitní dopravu přes území stran, aniž je dotčena dohoda z roku 1992 a s výhradou čl. 7 odst. 3, pro silniční přepravu cestujících a zboží na trojstranném základě a pro švýcarský vnitřní obchod.

2. Tato dohoda se vztahuje na mezinárodní přepravu cestujících a zboží po železnici a pro kombinovanou mezinárodní dopravu. Nevztahuje se na železniční podniky, jejichž činnost je omezena výhradně na městskou, příměstskou nebo regionální dopravu.

3. Tato dohoda se vztahuje na dopravní činnosti uskutečňované podniky v oblasti silniční dopravy nebo železničními podniky, které jsou usazeny v jedné ze smluvních stan.

Článek 3

Definice

1. Silniční doprava

Pro účely této dohody se rozumí:

— "povoláním provozovatele silniční dopravy" činnost jakéhokoliv podniku dopravujícího zboží pro cizí potřebu buď motorovým vozidlem nebo jízdními soupravami,

— "povoláním provozovatele silniční osobní dopravy" činnost jakéhokoliv podniku poskytujícího pro cizí potřebu mezinárodní přepravu cestujících autokarem nebo autobusem,

— "podnikem" jakákoliv fyzická nebo právnická osoba, zisková nebo nezisková, jakékoliv sdružení nebo seskupení osob bez právní subjektivity, ziskové nebo neziskové, jakož i každý veřejný orgán, buď se samostatnou právní subjektivitou nebo spadající pod orgán veřejné moci, který takovou samostatnou právní subjektivitu má,

— "vozidlem" motorové vozidlo registrované na území smluvní strany nebo kombinace vozidel, z nichž alespoň hnací jednotka je registrována na území některé smluvní strany, a určené výlučně k přepravě zboží, nebo jakékoliv motorové vozidlo určené podle své konstrukce a vybavení pro přepravu více než devíti osob včetně řidiče a určené pro tento účel,

— "mezinárodní přepravou" jízda vozidla, u které je výchozí místo na území jedné smluvní strany a místo určení je na území druhé smluvní strany nebo třetí země nebo naopak, a pohyb vozidla bez nákladu v souvislosti s výše uvedenou cestou; pokud se výchozí místo nebo místo určení jízdy nachází ve třetí zemi, musí být přeprava uskutečněna vozidlem registrovaným ve smluvní straně, kde je výchozí místo nebo místo určení cesty,

— "tranzitem" přeprava zboží nebo cestujících (bez nakládky nebo vykládky) a pohyb vozidel bez nákladu přes území smluvní strany,

— "švýcarským vnitřním obchodem" jakákoliv přeprava zboží pro cizí potřebu z jednoho členského státu Společenství do jiného státu Společenství vozidlem registrovaným ve Švýcarsku, bez ohledu na to, zda vozidlo v rámci této jízdy a běžného plánu jízdy projíždí Švýcarskem, či nikoli,

— "trojstrannými činnostmi dopravy, které zahrnují třetí země" jakákoliv přeprava cestujících nebo zboží z území smluvní strany do třetí země a naopak, vozidlem registrovaným na území druhé smluvní strany, bez ohledu na to, zda během této jízdy a podle běžného plánu jízdy vozidlo projíždí zemí, ve které je registrováno, či nikoli,

— "povolením" povolení, licence nebo koncese požadované podle právních předpisů smluvní strany.

2. Železniční doprava

Pro účely této dohody se rozumí:

— "železničním podnikem" jakýkoliv soukromý nebo veřejný podnik, jehož hlavní činností je poskytování služeb v železniční dopravě zboží nebo osob za předpokladu, že podnik zabezpečí drážní dopravu; tuto drážní dopravu lze zajistit pomocí vozidlového parku, který není ve vlastnictví dotčeného železničního podniku a pomocí personálu, který není přímo zaměstnán dotčeným železničním podnikem,

— "mezinárodním seskupením" jakékoli sdružení nejméně dvou železničních podniků usazených v rozdílných členských státech Společenství nebo případně jednoho z nich ve Švýcarsku, za účelem poskytování mezinárodních dopravních služeb v drážní dopravě mezi Společenstvím a Švýcarskem,

— "správcem infrastruktury" takový veřejný orgán nebo podnik odpovědný především za zřízení a údržbu železniční infrastruktury, jakož i za provozování kontrolních a bezpečnostních systémů,

— "licencí" jakékoliv oprávnění vydané podniku příslušným orgánem smluvní strany, kterým se uznává jeho způsobilost jako železničního podniku. Tato způsobilost může být omezena na provozování určitých druhů služeb,

— "orgánem vydávajícím licence" takový orgán, který byl pověřen smluvní stranou k vydání licence,

— "trasou vlaku" kapacita infrastruktury potřebná k tomu, aby byl v určitou dobu zajištěn provoz vlaku mezi dvěma místy;

— "přidělováním" přidělování kapacity železniční infrastruktury přidělujícím orgánem,

— "přidělujícím orgánem" orgán nebo správce infrastruktury určený jednou ze smluvních stran pro přidělování kapacity infrastruktury,

— "městskými a příměstskými službami" dopravní služby provozované za účelem pokrytí dopravních potřeb městského centra nebo příměstské oblasti, jakožto i dopravní potřeby mezi centrem, příměstskou oblastí a přilehlými oblastmi,

— "regionálními službami" dopravní služby provozované za účelem pokrytí dopravních potřeb regionu,

— "kombinovanou dopravou" přeprava zboží těžkými nákladními vozidly nebo nákladovými jednotkami, které část své cesty uskutečňují po železnici s počátkem nebo koncem jízdy po silnici,

— "konkurenceschopnými cenami železniční dopravy": ceny železniční dopravy se považují za konkurenceschopné, pokud nejsou průměrné ceny železniční dopravy ve Švýcarsku vyšší než náklady na silniční dopravu, jak jsou definovány v příloze 9, na podobné trase.

Článek 4

Výhrady podle dohody z roku 1992

S výhradou odchylek zavedených touto dohodou nejsou práva a povinnosti smluvních strany vyplývajících z dohody z roku 1992 touto dohodou dotčeny.

HLAVA III

MEZINÁRODNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA

A.

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Článek 5

Povolení k výkonu povolání

1. Podniky, které chtějí působit jako profesionální silniční dopravci, musí splňovat tyto podmínky:

a) dobrá pověst;

b) příslušná finanční způsobilost;

c) odborná způsobilost.

2. Ustanovení platná v této oblasti jsou stanovena v oddílu 1 přílohy 1.

Článek 6

Sociální normy

Sociální normy použitelné pro tuto oblast jsou stanoveny v oddílu 2 přílohy 1.

Článek 7

Technické normy

1. S výhradou odstavců 2 a 3 Švýcarsko nejpozději do šesti měsíců po podpisu této dohody přijme ujednání odpovídající právním předpisů Společenství o technických podmínkách platných pro silniční dopravu podle oddílu 3 přílohy 1.

2. Švýcarsko má přechodné dvouleté období od okamžiku vstupu této dohody v platnost na to, aby přizpůsobilo své právní předpisy o technické kontrole vozidel právu Společenství.

3. Od 1. ledna 2001 se celková hmotnost platná pro Švýcarsko pro jízdní soupravy s návěsy a jízdní soupravy s přívěsy stanoví na 34 tun pro všechny druhy dopravy.

Od 1. ledna 2005 Švýcarsko přizpůsobí své právní předpisy o celkové hmotnosti těchto vozidel v mezinárodní dopravě právním předpisům platným ve Společenství k okamžiku podpisu této dohody.

4. Zavádění poplatků za používání silnic stanovených v článku 40 bude probíhat zároveň s postupným zvyšováním celkové hmotnosti podle odstavce 3.

5. Obě smluvní strany se zavazují, že nepoužijí na vozidla schválená na území druhé smluvní strany podmínky, které jsou přísnější než podmínky platné na jejich vlastním území.

Článek 8

Přechodná ujednání o hmotnosti vozidel

1. S ohledem na postupné zavádění konečných ujednání podle druhého odstavce čl. 7 odst. 3, přeprava zboží vozidlem, jehož celková hmotnost přesahuje 28 t (před 31. prosincem 2000) nebo 34 t (mezi 1. lednem 2001 a 31. prosincem 2004), ale nepřesahuje 40 t, z místa odjezdu ve Společenství do místa určení mimo švýcarskou příhraniční zónu, jak je stanovena v příloze 6 (a naopak) nebo v tranzitu přes Švýcarsko, podléhá kvótě založené na platbě doplňkového poplatku za používání infrastruktury v souladu s postupy stanovenými v odstavcích 2, 3 a 4. V případě vozidel registrovaných ve Švýcarsku lze tuto kvótu použít pro dopravní činnosti v rámci Švýcarska.

2. Pro rok 2000 se Společenství přiděluje kvóta 250 000 povolení. Pro rok 2000 se Švýcarsku přiděluje kvóta 250 000 povolení. V případě, že dohoda nevstoupí v platnost dnem 1. ledna 2000, bude počet povolení poměrně snížen.

3. Pro rok 2001 a 2002 se Společenství přiděluje kvóta 300 000 povolení. Pro rok 2001 a 2002 se Švýcarsku přiděluje kvóta 300 000 povolení.

4. Pro rok 2003 a 2004 se Společenství přiděluje kvóta 400 000 povolení. Pro rok 2003 a 2004 se Švýcarsku přiděluje kvóta 400 000 povolení.

5. Použití povolení stanovených v odstavcích 2, 3 a 4 je u všech provozovatelů, švýcarských či ze Společenství, podmíněno zaplacením poplatku za používání švýcarské infrastruktury, vypočteného a ukládaného v souladu s postupy stanovenými v příloze 2.

6. S účinností od 1. ledna 2005 budou vozidla splňující technické normy stanovené v druhém odstavci čl. 7 odst. 3 osvobozena podle článku 32 od jakýchkoliv kvót nebo povolovacích opatření.

B.

MEZINÁRODNÍ PŘEPRAVA ZBOŽÍ PO SILNICI

Článek 9

Přeprava zboží mezi územími smluvních stran

1. Mezinárodní přeprava zboží po silnici pro cizí potřebu a rovněž jízdy bez nákladu mezi územími smluvních stran podléhají povolení Společenství pro dopravce Společenství stanovené v nařízení (EHS) č. 881/92, jehož vzor je uveden v příloze 3, a podobnému švýcarskému povolení pro švýcarské dopravce.

2. V případě dopravy, na kterou se vztahuje tato dohoda, tato povolení nahradí dvoustranná povolení poskytovaná mezi členskými státy Společenství a Švýcarskem, která byla do vstupu této dohody v platnost nezbytná.

3. Doprava uvedená v příloze 4 je osvobozena od jakéhokoliv přepravního povolení a jakéhokoliv systému licencí.

4. Postupy, kterými se řídí vydávání, obnovení a odnímání povolení, a postupy, kterými se řídí vzájemná pomoc, se upravují nařízením (EHS) č. 881/92 pro dopravce Společenství a odpovídajícími předpisy Švýcarska.

Článek 10

Přeprava zboží tranzitem přes území smluvních stran

1. Mezinárodní přeprava zboží pro cizí potřebu, jakož i pohyb vozidel bez nákladu tranzitem přes území smluvních stran budou deregulovány. Tato doprava podléhá licencím uvedeným v článku 9.

2. Platí odstavce 2, 3 a 4 článku 9.

Článek 11

Tranzit Rakouskem

Systém ekobodů rovnocenný systému stanovenému v článku 11 protokolu 9 Aktu o přistoupení Rakouska k Evropské unii platí pro švýcarské provozovatele při tranzitu přes území Rakouska v době platnosti tohoto protokolu. Metoda výpočtu a prováděcí pravidla a postupy správy a kontroly ekobodů budou stanoveny správní dohodou, která bude vytvořena po dohodě smluvních stran při uzavření této dohody a bude obdobně odpovídat uvedenému protokolu 9.

Článek 12

Švýcarský vnitřní obchod

1. Od roku 2001 se povoluje švýcarský vnitřní obchod za těchto podmínek:

— tato doprava podléhá švýcarskému povolení uvedenému v čl. 9 odst. 1,

— bude omezena na jednotlivou dopravní činnost při zpáteční jízdě následující po přepravě zboží mezi Švýcarskem a členským státem Společenství.

2. Až do tohoto dne však bude i nadále přípustné používat stávající práva vyplývající z platných dvoustranných dohod. Tato práva jsou uvedena v příloze 5 této dohody.

3. Od roku 2005 dojde k úplné deregulaci švýcarského vnitřního obchodu. Doprava bude podléhat švýcarským licencím uvedeným v čl. 9 odst. 1.

Článek 13

Trojstranné dopravní činnosti, které zahrnují třetí země

1. Dohody, které se vztahují na trojstrannou dopravu zahrnující třetí země, budou stanoveny vzájemnou dohodou při uzavření nezbytné dohody mezi Společenstvím a dotyčnou třetí zemí na jedné straně a Švýcarskem a dotyčnou třetí stranou na straně druhé. Účelem těchto dohod je zajištění vzájemnosti zacházení mezi provozovateli Společenství a švýcarskými provozovateli, co se týče trojstranné dopravy.

2. Až do uzavření dohod mezi Společenstvím a dotyčnými třetími zeměmi, se tato dohoda nedotkne ustanovení, která se týkají trojstranné dopravy podle dvoustranných dohod uzavřených mezi členskými státy Společenství a Švýcarskem o dopravě zahrnující třetí země. Tato práva jsou uvedena v příloze 5 této dohody.

3. Na základě ujednání uvedených v odstavci 1, Švýcarsko podle potřeby uzavře nebo přizpůsobí dvoustranné dohody s těmito třetími zeměmi.

Článek 14

Doprava mezi dvěma místy na území členského státu Společenství nebo mezi dvěma místy na území Švýcarska

Doprava mezi dvěma místy na území členského státu Společenství vozidlem registrovaným ve Švýcarsku a doprava mezi dvěma místy na území Švýcarska vozidlem registrovaným v členském státě Společenství není podle této dohody povolena.

Článek 15

Zákaz noční jízdy a nedělní jízdy a výjimky z maximální přípustné hmotnosti

1. Zákaz noční jízdy na švýcarském území platí pouze mezi 22.00 a 5.00 hod.

2. Výjimky z maximální přípustné hmotnosti a ze zákazu noční a nedělní jízdy jsou stanoveny v příloze 6.

3. Výjimky ze zákazu noční jízdy se udělují nediskriminačním způsobem a lze je získat od jediného úřadu. Udělují se po zaplacení správního poplatku.

Článek 16

Zrušení určitých výjimek z maximální přípustné hmotnosti

Příloha 6 část II body 3 a 4 dohody z roku 1992 se nepoužijí ode dne vstupu této dohody v platnost.

C.

MEZINÁRODNÍ PŘEPRAVA CESTUJÍCÍCH AUTOKAREM NEBO AUTOBUSEM

Článek 17

Podmínky platné pro dopravce

1. Dopravci provozující dopravu pro cizí potřebu mohou poskytovat dopravní služby stanovené v článku 1 přílohy 7 bez diskriminace na základě národnosti nebo místa usazení, pokud

— jsou oprávněni v členském státě Společenství, kde jsou usazeni, nebo ve Švýcarsku provozovat linkovou dopravu auto karem nebo autobusem, včetně zvláštní linkové dopravy nebo příležitostné dopravy,

— splňují požadavky právních předpisů o bezpečnosti silničního provozu, co se týče norem pro řidiče a vozidla.

2. Dopravci provozující činnost pro vlastní potřebu, smějí provozovat dopravní služby stanovené v čl. 1 odst. 3 přílohy 7 bez diskriminace na základě národnosti nebo místa usazení, pokud

— jsou oprávněni v členském státě Společenství, kde jsou usazeni, nebo ve Švýcarsku provozovat přepravu autokarem nebo autobusem v souladu s podmínkami přístupu na trh stanovenými vnitrostátními právními předpisy,

— splňují požadavky právních předpisů o bezpečnosti silničního provozu, co se týče norem pro řidiče a vozidla.

3. Dopravci, kteří splňují podmínky stanovené v odstavci 1, mohou provozovat mezinárodní osobní dopravu autokarem a autobusem, pokud, jedná-li se o dopravce Společenství, jsou držiteli licence Společenství, nebo, jedná-li se o švýcarské dopravce, jsou držiteli švýcarské licence.

Vzory těchto licencí a postupů jejich získání, užívání a obnovování se stanoví v nařízení (EHS) č. 684/92 ve znění nařízení (ES) č. 11/98 pro dopravce Společenství a v odpovídajících švýcarských právních předpisech.

Článek 18

Přístup na trh

1. Příležitostná doprava podle čl. 1 odst. 2.1 přílohy 7 nepodléhá povolení.

2. Zvláštní linková doprava, jak je stanovena v čl. 1 odst. 1.2 přílohy 7, nepodléhá povolení, pokud je na území Společenství provozována za základě smlouvy uzavřené mezi organizátorem a dopravcem.

3. Jízdy vozidel bez nákladu v souvislosti s dopravou podle odstavců 1 a 2 rovněž nepodléhají povolení.

4. V souladu s článkem 2 a násl. přílohy 7 linková doprava podléhá povolení.

5. V souladu s článkem 2 a násl. přílohy 7 zvláštní linková doprava, která není provozována na území Společenství na základě smlouvy uzavřené mezi organizátorem a dopravcem, podléhá povolení.

Ve Švýcarsku tato doprava povolení nepodléhá.

6. Silniční doprava pro vlastní potřebu, stanovená v čl. 1 odst. 3 přílohy 7 nevyžaduje povolení, ale podléhá na území Společenství systému osvědčení.

Článek 19

Trojstranné dopravní činnosti se třetími zeměmi

1. Ujednání, která se vztahují na trojstrannou dopravu se třetími zeměmi, se stanoví vzájemnou dohodou při uzavření nezbytné dohody mezi Společenstvím a dotyčnou třetí zemí na jedné straně a Švýcarskem a dotyčnou třetí zemí na straně druhé. Účelem těchto dohod je zajištění vzájemnosti zacházení mezi provozovateli ze Společenství a švýcarskými provozovateli, co se týče trojstranné dopravy.

2. Až do uzavření dohod mezi Společenstvím a dotyčnými třetími zeměmi se tato dohoda nedotkne ustanovení, která se vztahují k dopravě uvedené v odstavci 1, jak je stanovena v dvoustranných dohodách uzavřených mezi členskými státy Společenství a Švýcarskem, co se týče dopravy zahrnující třetí země. Tato práva jsou uvedena v příloze 8 této dohody.

3. Po stanovení ujednání uvedených v odstavci 1 Švýcarsko podle potřeby uzavře nebo přizpůsobí dvoustranné dohody s těmito třetími zeměmi.

Článek 20

Doprava mezi dvěma místy na území téže smluvní strany

1. Doprava mezi dvěma místy na území téže smluvní strany dopravci usazenými na území druhé smluvní strany není podle této dohody povolena.

2. Nicméně je i nadále přípustné uplatňovat stávající práva podle platných dvoustranných dohod uzavřených mezi členskými státy Společenství a Švýcarskem, pokud nezakládají diskriminaci mezi dopravci Společenství a nenarušují hospodářskou soutěž. Tato práva jsou uvedena v příloze 8 této dohody.

Článek 21

Postupy

Postupy, kterými se řídí vydávání, používání, obnova a zánik povolení, a postupy, kterými se řídí vzájemná pomoc, jsou upravena přílohou 7 této dohody.

Článek 22

Přechodná ustanovení

Povolení, která se týkají služeb provozovaných ke dni vstupu této dohody v platnost, zůstanou v platnosti až do ukončení jejich platnosti v rozsahu, v jakém dotyčné služby i nadále podléhají povolení.

HLAVA III

MEZINÁRODNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA

Článek 23

Nezávislost řízení

Smluvní strany se zavazují

— zaručit nezávislost řízení železničních podniků zejména tím, že jim udělí nezávislé postavení, a tak umožní, aby přizpůsobily svou činnost trhu a aby za řízení jejich záležitostí odpovídaly řídící orgány,

— oddělit řízení železniční infrastruktury od poskytování železničních dopravních služeb přinejmenším na úrovni účetnictví; pomoc poskytnutá jedné z těchto dvou oblastí činnosti nesmí být převedena do druhé.

Článek 24

Práva přístupu a tranzitu, která se vztahují k železniční infrastruktuře

1. Železniční podniky a mezinárodní seskupení mají práva přístupu nebo tranzitu stanovená v právních předpisech Společenství uvedených v příloze 1 části 4.

2. Železničním podnikům usazeným na území jedné ze smluvních stran se poskytují práva přístupu k infrastruktuře na území druhé smluvní strany za účelem provozování mezinárodní kombinované dopravy.

3. Železniční podniky a mezinárodni seskupení při využívání práva k přístupu nebo tranzitu uzavřou nezbytné správní, technické a finanční dohody se správci používané infrastruktury za účelem regulace řízení dopravy a bezpečnostních otázek, které se vztahují na mezinárodních dopravní služby uvedené v odstavcích 1 a 2.

Článek 25

Železniční licence

1. Udělení příslušné licence pro dotyčný typ železniční služby je předběžnou podmínkou žádosti o přístup k železniční infrastruktuře nebo tranzit po železniční infrastruktuře, a tudíž práva poskytovat dopravní služby. Nicméně taková licence sama o sobě neposkytuje právo přístupu k železniční infrastruktuře.

2. Železniční podnik je oprávněn požádat o licenci ve Švýcarsku nebo členském státě Společenství, ve kterém je usazen. Smluvní strany nevydají licenci ani neprodlouží její platnost, pokud nejsou splněny podmínky této dohody.

3. Smluvní strany odpovídají za to, že licence určené pro stávající a nové podniky jsou vydávány orgánem oprávněným k jejich vydání.

4. Licence se uznávají ve Společenství nebo ve Švýcarsku na základě vzájemnosti.

5. Licence podléhají požadavkům stanoveným smluvními stranami, které se vztahují k dobré pověsti, finanční způsobilosti, odborné způsobilosti a občanskoprávní odpovědnosti po celou dobu své platnosti. Ustanovení platná v této oblasti jsou stanovena v oddílu 4 přílohy 1.

6. Licence platí do té doby, dokud železniční podnik splňuje podmínky výše uvedených ustanovení. Odpovědný orgán však může požadovat pravidelnou kontrolu licencí.

7. Postupy kontroly, změn, pozastavování nebo odnímání licencí se řídí výše uvedenými právními předpisy.

Článek 26

Vydávání osvědčení o bezpečnosti

1. Smluvní strany dále vyžadují, aby železniční podniky předkládaly osvědčení o bezpečnosti, jehož obsahem jsou stanovené bezpečnostní požadavky s ohledem na zajištění bezpečného provozu na dotyčných trasách.

2. Železniční podnik může požádat o bezpečnostní osvědčení orgán určený smluvní stranou, na jejímž území se infrastruktura užívaná železničním orgánem nachází.

3. K získání osvědčení o bezpečnosti musí železniční podnik splňovat požadavky švýcarského práva, ve vztahu k části tratě na území Švýcarska a práva Společenství, ve vztahu k části tratě na území Společenství.

Článek 27

Přidělení vlakových tratí

1. Obě smluvní strany určí orgán odpovědný za přidělování kapacity, a to buď zvláštní orgán nebo správce infrastruktury. Tento orgán, který je informován o všech dostupných vlakových tratích, musí zejména zajistit, aby

— kapacita železniční infrastruktury byla přidělována na spravedlivém a nediskriminujícím základě, a aby

— s výhradou odstavců 3 a 4 tohoto článku postup přidělování umožňoval optimální a účinné využití infrastruktury.

2. Železniční podnik nebo mezinárodní seskupení žádající o jednu nebo více železničních tratí podají žádost přidělujícímu orgánu nebo orgánům smluvní strany, na jejímž území se dotyčné výchozí místo nachází. Přidělující orgán, kterému byla žádost o kapacitu infrastruktury podána, okamžitě informuje o této žádosti odpovídající orgány druhé strany. Tyto orgány přijmou rozhodnutí nejpozději měsíc po obdržení nezbytných informací; přidělující orgán má právo žádost odmítnout. Přidělující orgán, kterému byla žádost podána, spolu s odpovídajícími orgány druhé strany rozhodne o žádosti nejpozději do dvou měsíců po obdržení nezbytných informací. Postupy vyřizování žádostí o kapacitu infrastruktury se řídí ustanoveními části 4 přílohy 1.

3. Společenství a Švýcarsko mohou přijmout nezbytná opatření, aby při přidělování kapacity železniční infrastruktury upřednostnily tyto služby na železnici:

a) služby poskytované ve veřejném zájmu;

b) služby plně nebo částečně provozované v infrastruktuře vytvořené nebo vyvíjené pro tyto služby (specializované tratě pro vysokorychlostní nebo nákladní dopravu).

4. Při přidělování kapacity železniční infrastruktury mohou Společenství a Švýcarsko doporučit přidělujícímu orgánu udělení zvláštních práv na nediskriminujícím základě pro železniční podniky, které provozují určité druhy služeb nebo provozují tyto služby v určitých oblastech, pokud jsou tato práva nezbytná k zajištění odpovídajících veřejných služeb, účinného využití kapacity infrastruktury nebo umožní financování nových infrastruktur.

5. Smluvní strany mohou stanovit, aby žádosti o přístup k infrastruktuře byly doprovázeny zálohou nebo podobným zajištěním.

6. Společenství a Švýcarsko vytvoří a zveřejní postupy pro přidělování kapacity železniční infrastruktury. Uvědomí o tom společný výbor zřízený podle článku 51 této dohody.

Článek 28

Účty a uživatelské poplatky

1. Účty správce musí přinejmenším za přiměřené období vykazovat rovnováhu mezi příjmy z poplatků za infrastrukturu spolu s možnými státními příspěvky na jedné straně a výdaji na infrastrukturu na straně druhé.

2. Správce infrastruktury uloží poplatek za užívání železniční infrastruktury, za jehož správu odpovídá, železničním podnikům a mezinárodním seskupením.

3. Poplatky za užívání infrastruktury se stanoví zejména podle druhu služby, její doby, situace na trhu, druhu a stupně opotřebení infrastruktury.

4. Poplatky se platí správci(ům) infrastruktury.

5. Po konzultaci se správcem infrastruktury určí strany pravidla pro stanovení výše poplatků za infrastrukturu. Poplatky za služby téhož druhu na stejném trhu mají být ukládány nediskriminujícím způsobem.

6. Správce infrastruktury včas vyrozumí železniční podniky nebo mezinárodní seskupení, které používají jeho železniční infrastrukturu k poskytování služeb podle článku 24, o všech podstatných změnách v kvalitě nebo kapacitě této infrastruktury.

Článek 29

Odvolání

1. Smluvní strany přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že se proti rozhodnutí o přidělení kapacity infrastruktury nebo stanovení poplatků lze odvolat k nezávislému orgánu. Tento orgán přijme rozhodnutí do dvou měsíců od obdržení všech nezbytných informací.

2. Smluvní strany přijmou nezbytná opatření, která zajistí, že rozhodnutí podle odstavce 1 a s čl. 25 odst. 3 podléhají soudnímu přezkumu.

HLAVA IV
KOORDINOVANÁ DOPRAVNÍ POLITIKA

A.

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 30

Cíle

1. Smluvní strany se dohodly, že budou podle potřeby rozvíjet koordinovanou dopravní politiku, která se bude vztahovat na osobní a nákladní dopravu. Cílem této politiky je spojit účinnost dopravních systémů s ochranou životního prostředí tak, aby byla zajištěna udržitelná mobilita.

2. Smluvní strany vyvinou veškeré úsilí, aby na svém území vytvořily srovnatelné dopravní podmínky, včetně daňových dohod, zejména co se týče omezení odklonu dopravy v alpských oblastech a zajištění lepšího rozdělení dopravy v těchto oblastech.

Článek 31

Opatření

1. Za tímto účelem smluvní strany přijmou opatření, která zajistí zdravou hospodářskou soutěž mezi jednotlivými způsoby dopravy a v jejich rámci a usnadní využití způsobů dopravy cestujících, které více zohledňují životní prostředí.

2. Opatření doplňující ustanovení v hlavách II a III zahrnují

— rozvoj železniční infrastruktury v oblasti Alp a zpřístupnění železničních dopravních služeb a kombinované dopravy, které by byly z hlediska ceny a kvality konkurenceschopné,

— zavedení vhodných systémů stanovení poplatků za silniční dopravu,

— podpůrná opatření.

3. Opatření přijatá smluvními stranami podle této dohody se zavádějí progresivně a podle možností koordinovaným způsobem.

Článek 32

Zásady

S výhradou článku 47 musí opatření podle článku 31 vyhovovat těmto zásadám:

— zákaz diskriminace, přímé či nepřímé, z důvodů státní příslušnosti dopravce, místa registrace vozidla nebo původu nebo místa určení dopravy,

— svobodná volba způsobu dopravy,

— zákaz jednostranných množstevních omezení,

— teritorialita,

— proporcionalita ukládání poplatků, které se týkají nákladů na dopravu, rozšířená i o kritéria týkající se typu vozidla,

— průhlednost,

— srovnatelné podmínky pro použití různých tras přes Alpy,

— zamezení jakéhokoliv narušení plynulosti dopravy v alpských regionech,

— vzájemnost.

B.

ŽELEZNIČNÍ A KOMBINOVANÁ DOPRAVA

Článek 33

Cíle

1. Smluvní strany se dohodly, že v alpském regionu vytvoří takové možnosti železniční a kombinované dopravy, které by z hlediska kapacity a konkurence, a to jak z ekonomického pohledu, tak i ve vztahu ke kvalitě služeb, odpovídaly silniční dopravě a zároveň by splňovaly zásady stanovené v článku 32 a zajišťovaly nejen volné působení tržních sil, zejména otevřením přístupu k železniční infrastruktuře, jak je stanoveno v hlavě III, ale i nezávislost železničních podniků.

2. Za tímto účelem smluvní strany

— v rámci svých pravomocí ve Švýcarsku a na území Společenství přijmou nezbytná infrastrukturní a provozní opatření, která by zajišťovala dlouhodobou životnost, soudržnost a integraci švýcarských služeb dálkové železniční dopravy,

— se dále zavazují rozvíjet vzájemné napojení a interoperabilitu svých železničních sítí a sítí kombinované dopravy. Za tímto účelem zajistí nezbytnou spolupráci s dotyčnými mezinárodními organizacemi a institucemi a požádají společný výbor o sledování těchto hledisek.

3. Smluvní strany se zavazují, že při postupném zavádění daňových dohod v silniční dopravě podle v článku 40 rovněž podniknou kroky, které uživatelům nabídnou možnosti železniční a kombinované dopravy, jež by z hlediska kapacity, ceny a kvality byly takové, aby zajistily vyrovnané rozložení dopravy na jednotlivých trasách přes Alpy.

Článek 34

Kapacita železniční nabídky

1. Smluvní strany potvrzují své závazky stanovené v článcích 5 a 6 dohody z roku 1992, v nichž se předpokládá, že Švýcarsko vybuduje nový železniční spoj Alpami (NRLA) a Společenství zvýší kapacitu severních a jižních přístupových tras navazujících na NRLA. Dále se dohodly, že tuto novou železniční infrastrukturu vybudují v souladu s průjezdným průřezem C IUR.

2. Pro Společenství tvoří infrastrukturní opatření podle odstavce 1 součást opatření přijatých podle a v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES o hlavních směrech Společenství pro vývoj transevropské dopravní sítě, včetně os železniční a kombinované dopravy přes Alpy, a zejména přístupových tras k švýcarské železniční infrastruktuře a zařízením kombinované dopravy.

3. Obě smluvní strany budou spolupracovat na tom, aby svým příslušným orgánům umožnily koordinované plánování a provádění opatření v oblasti infrastruktury, železniční a kombinované dopravy, která jsou nezbytná ke splnění závazků uvedených v odstavcích 1 a 2 a harmonizaci rozpisu prací v závislosti na požadované kapacitě. Za tímto účelem se snaží o dosažení návratnosti investic a přijmou veškerá příslušná opatření v rámci společného výboru.

4. Společný výbor může zřídit podvýbor pro dohled nad koordinací projektů infrastruktury v alpském regionu. Podvýbor se bude skládat ze zástupců Švýcarska, Společenství a členských států Společenství, které se nacházejí v alpském regionu.

Článek 35

Hospodářské parametry

1. Smluvní strany učiní vše nezbytné k dosažení cílů uvedených v článku 33. Za tímto účelem přijmou kroky, které zajistí konkurenceschopnost přepravy zboží po železnici a kombinované dopravy Švýcarskem, včetně doprovodné kombinované dopravy, ve vztahu k cenám a kvalitě služeb, se silniční dopravou na stávajících trasách, přičemž zároveň poskytnou záruky pro zachování nezávislosti železničních podniků.

2. Za účelem vytvoření vhodných železničních kapacit a kapacit kombinované dopravy mohou smluvní strany finančně podpořit investice do železniční infrastruktury, pevného nebo mobilního zařízení nezbytného pro překládku mezi jednotlivými druhy pozemní dopravy, dopravního vybavení zvláště přizpůsobeného pro kombinovanou dopravu a používaného pro kombinovanou dopravu a, pokud to jejich příslušné vnitrostátní právní předpisy umožní, do provozních nákladů na služby kombinované dopravy při přejezdu švýcarského území, pokud tato opatření pomohou zlepšit úroveň kvality a konkurenceschopnost, ve vztahu k cenovým možnostem železniční a kombinované dopravy, a nepřiměřené nenaruší hospodářskou soutěž mezi provozovateli. Odpovědnost za tvorbu cen železniční dopravy bude i nadále spočívat na příslušných orgánech a subjektech.

3. Smluvní strany mohou také sjednat veřejné zakázky na služby se železničními podniky, které směřují k zajištění odpovídajících služeb železniční dopravy se zvláštním zřetelem na sociální a ekologické faktory.

4. V rámci své působnosti obě smluvní strany zajistí, aby dopad jakékoliv veřejné pomoci, kterou poskytla jedna ze smluvních stran na trh, nebyl narušen chováním druhé smluvní strany nebo subjektu usazeného na jejím území nebo území jiné smluvní strany.

5. Společný výbor sleduje používání tohoto článku smluvními stranami.

Článek 36

Kvalitativní parametry

1. Smluvní strany se dohodly, že učiní vše nezbytné pro to, aby dosáhly cíle stanoveného v článku 33. Za tímto účelem se zavazují k podpoře kombinované dopravy.

2. Švýcarsko se během přechodné fáze podle článku 8 rovněž zavazuje, že v souladu s hlavou II dohody z roku 1992 poskytne nabídku pro doprovodnou kombinovanou dopravu ("pohyblivé dálnice"), která může z hlediska kvality a ceny konkurovat dopravě po silnici.

3. Smluvní strany učiní vše nezbytné pro podporu kombinované dopravy. Zejména zajistí, aby byla používána tato ustanovení:

— dodržování nařízení, kterými se řídí technické a sociální normy silniční dopravy, zejména co se týče délky řízení a doby odpočinku, maximální povolené rychlosti a maximální hmotnosti a rozměrů,

— omezení hraničních kontrol železniční dopravy a přenesení těchto kontrol do míst nakládky nebo vykládky v souladu s úmluvou ze dne 20. května 1987 mezi Společenstvím a Švýcarskem a mezi zeměmi ESVO o společném tranzitním režimu,

— umožnění zřízení řetězce kombinované dopravy zjednodušením regulativních a správních náležitostí, kterými se smluvní strany řídí,

— vytvoření pobídek provozovatelům kombinované dopravy a železniční dopravy ke zlepšení kvality jejich služeb.

Seznam drážních parametrů je uveden v příloze 9. Tyto parametry musí být vzaty v úvahu při postupu podle článku 46.

4. V rozsahu svých pravomocí smluvní strany zajistí, aby byla přijata odpovídající opatření, která by umožnila rychlé vytvoření koridorů železniční nákladní dopravy. Strany se budou navzájem pravidelně informovat o veškerých navrhovaných opatřeních, která se týkají těchto železničních koridorů.

5. Společný výbor připraví každé dva roky zprávu o provádění opatření podle tohoto článku.

C.

SYSTÉMY POPLATKŮ V SILNIČNÍ DOPRAVĚ

Článek 37

Cíle

V rámci svých pravomocí a v souladu s příslušnými postupy a s cíli obsaženými v hlavě III dohody z roku 1992 si strany stanoví cíl, který spočívá v postupném zavádění systémů poplatků směřujících k tomu, aby silničním vozidlům a ostatním druhům dopravy byly účtovány náklady, které způsobí.

Článek 38

Zásady

1. Systémy poplatků jsou založeny na zásadách stanovených v článku 32, zejména na zásadách zákazu diskriminace, proporcionality a průhlednosti.

2. Poplatky se skládají z daní za motorová vozidla, daní z pohonných hmot a poplatků za použití silniční sítě.

3. Ve snaze o dosažení cílů podle článku 37 musí být upřednostněna opatření, která nezpůsobí odklonění dopravy od technicky, ekonomicky a územně nejvhodnějších tras mezi výchozím místem a místem určení.

4. Opatření musí být používána způsobem, který nebrání volnému pohybu zboží nebo služeb mezi smluvními stranami, zejména co se týče správy a vybírání mýtného nebo poplatků za použití silnice, nepřítomnosti kontrol nebo systematického ověřování na hranicích mezi smluvními stranami a nepřítomnosti nadbytečných formalit. Švýcarsko, aby se vyhnulo problémům v této oblasti, usiluje o použití platných pravidel Společenství.

5. Tato kapitole se vztahuje na vozidla s maximální přípustnou hmotností 12 tun a více, uvedenou v dokladu o registraci vozidla. Nicméně tato dohoda nebrání tomu, aby kterákoliv ze smluvních stran přijala na svém území opatření, která se vztahují na vozidla s maximální přípustnou hmotností menší než 12 tun.

6. Smluvní strany nesmí poskytnout firmám, včetně dopravních podniků, žádnou přímou či nepřímou státní podporu, jejímž cílem je ulehčit těmto firmám od zatížení dopravními poplatky, které jsou ukládány podle systémů poplatků stanovených touto dohodou.

Článek 39

Interoperabilita nástrojů

Smluvní strany v rámci společného výboru jednají za účelem dosažení vhodné úrovně interoperability elektronických systémů pro vybírání poplatků za použití silnic.

Článek 40

Švýcarská opatření

1. Za účelem dosažení cílů stanovených v článku 37 a vzhledem ke zvýšení maximální povolené hmotnosti podle čl. 7 odst. 3 Švýcarsko zavede nediskriminační daň z vozidel ve dvou fázích počínaje dnem 1. ledna 2001 a dnem 1. ledna 2005. Daň bude zejména vycházet ze zásad uvedených v čl. 38 odst. 1 a z postupů stanovených v příloze 10.

2. Poplatky budou rozděleny do tří kategorií emisních norem (EURO). Podle daňového systému použitelného od 1. ledna 2005 musí být rozdíl v poplatcích mezi jednotlivými kategoriemi co největší, ale nesmí přesáhnout 15 % váženého průměru poplatků uvedených v odstavci 4.

3.

a) Podle daňového systému platného od 1. ledna 2001 nesmí maximální částka u vozidla, které nesplňuje normy EURO, plně naloženého s celkovou hmotností do 34 t a jedoucího na vzdálenost 300 km přes Alpy přesáhnout 205 CHF, u vozidla splňujícího normy EURO I 172 CHF a u vozidla splňujícího normy EURO II 145 CHF.

b) Odchylně od písmena a) se Společenství na období od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2004 uděluje každoroční kvóta 220 000 jednotlivých jízd nenaloženými vozidly nebo vozidly vezoucími lehké výrobky, pokud celková hmotnost naloženého vozidla nepřesáhne 28 t v tranzitu švýcarskými Alpami proti platbě poplatku za použití infrastruktury. Tento poplatek je na rok 2001 stanoven na 50 CHF, na rok 2002 60 CHF, na rok 2003 70 CHF a na rok 2004 80 CHF. Švýcarsku se také uděluje tato kvóta za stejných podmínek. Tyto jízdy podléhají běžnému kontrolnímu postupu.

4. Podle daňového systému použitelného od 1. ledna 2005 nesmí vážený průměr poplatků za vozidla s celkovou hmotností do 40 t a jedoucí na vzdálenost 300 km přes Alpy přesáhnout 325 CHF. V kategorii vozidel, které způsobují největší znečištění, nesmí poplatek přesáhnout 380 CHF.

5. Část poplatků uvedených v odstavcích 3 a 4 může být tvořena mýtným za použití specializované alpské infrastruktury. Tato část nesmí tvořit více než 15 % poplatků uvedených v odstavcích 3 a 4.

6. Vážený průměr uvedený v odstavci 4 se stanoví podle počtu vozidel v jednotlivých kategorií EURO normy, která jsou provozována ve Švýcarsku. Počet vozidel v každé kategorii se stanoví na základě odhadů, které budou přezkoumány společným výborem. Společný výbor určí vážený průměr na základě přezkumů, z nichž první se uskuteční nejpozději dne 1. července 2004, a další budou prováděny každé dva roky, aby byly zohledněny vývojové trendy struktury vozového parku provozovaného ve Švýcarsku a změny norem EURO.

Článek 41

Opatření Společenství

Společenství bude i nadále rozvíjet systémy poplatků použitelných na jeho území, které odrážejí náklady vznikající v souvislosti s používáním infrastruktury. Tyto systémy budou založeny na zásadě "uživatel platí".

Článek 42

Přezkoumání výše poplatků

1. Dne 1. ledna 2007 a následně ve dvouletých intervalech budou maximální výše poplatků podle čl. 40 odst. 4 upravovány podle míry inflace ve Švýcarsku v předchozích dvou letech. Za tímto účelem Švýcarsko zašle společnému výboru nejpozději do 30. září roku předcházejícího úpravě nezbytné statistické údaje, na jejichž základě dojde ke zvažované úpravě. Společný výbor se na žádost Společenství sejde do 30 dnů od obdržení této zprávy, aby jednal o zvažovaných úpravách.

Jestliže v období mezi podpisem této dohody a 31. září 2004 průměrná roční míra inflace ve Švýcarsku překročí 2 %, maximální výše poplatků podle čl. 40 odst. 4 bude upravena tak, aby zohlednila pouze inflaci přesahující roční míru 2 %. Použije se postup stanovený v předchozím odstavci.

2. Od 1. ledna 2007 může společný výbor na žádost jedné ze smluvních stran přezkoumat výši poplatků podle čl. 40 odst. 4 a po vzájemné dohodě je upravit. Přezkoumání se provádí na základě těchto kritérií:

— výše a struktura daní v obou smluvních stranách, zejména s ohledem na srovnatelné trasy přes Alpy,

— rozložení dopravy mezi srovnatelné trasy přes Alpy,

— vývojové trendy rozložení jednotlivých způsobů dopravy v alpském regionu,

— rozvoj železniční infrastruktury v oblasti Alp.

D.

PODPŮRNÁ OPATŘENÍ

Článek 43

Usnadnění hraničních kontrol

1. Smluvní strany se zavazují omezit a zjednodušit formality spojené s dopravou, zejména v oblasti cel.

2. Dohoda mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací ze dne 21. listopadu 1990 o zjednodušení kontrol a formalit při přepravě zboží, Úmluva ze dne 20. května 1987 o společném tranzitním režimu a v případě železniční dopravy dohoda mezi železničními společnostmi o technických kontrolách pro zapojení nákladních vagónů do mezinárodní dopravy poslouží jako základy opatření přijímaných smluvními stranami v souladu s odstavcem 1.

Článek 44

Ekologické normy pro užitková vozidla

1. Za účelem zajištění lepší ochrany životního prostředí a aniž jsou dotčeny závazky podle článku 7 smluvní strany usilují zejména o zavedení ekologických norem, které zajistí vysokou úroveň ochrany s cílem snížit emise výfukových plynů, pevných částic a emise hluku z těžkých nákladních vozidel.

2. Smluvní strany během přípravy těchto norem vedou pravidelná jednání.

3. Emisní kategorie EURO pro těžká nákladní vozidla (jak jsou stanoveny v právních předpisech Společenství), pokud není uvedena v dokladu o registraci vozidla, musí být zjištěna ode dne, kdy bylo vozidlo poprvé uvedeno do provozu, podle dokladu, na jehož základě bylo vozidlo uvedeno do provozu, případně podle dalšího zvláštního dokladu, který byl vydán příslušnými orgány státu vystavujícího registraci.

Článek 45

Agentura pro sledování dopravy

1. Stálá agentura pro sledování silniční, železniční a kombinované dopravy v alpském regionu bude zřízena po vstupu této dohody v platnost. Bude každoročně podávat zprávy o vývoji dopravy společnému výboru zřízenému podle článku 51 této dohody. Společný výbor rovněž může požádat agenturu, aby vypracovala zvláštní zprávu, zejména v případech, kdy se použijí články 46 a 47 této dohody.

2. Činnost agentury pro sledování bude financována smluvními stranami v poměru, který stanoví společný výbor.

3. Smluvní strany stanoví rozhodnutím společného výboru, přijatým na jeho prvním zasedání, správní postupy, kterými se řídí činnost agentury pro sledování.

E.

NÁPRAVNÁ OPATŘENÍ

Článek 46

Jednostranná ochranná opatření

1. Pokud po 1. lednu 2005, bez ohledu na konkurenceschopné ceny železniční dopravy a řádné provádění opatření podle článku 36, které se týká kvalitativních parametrů, vzniknou problémy s plynulostí silniční dopravy švýcarským alpským regionem a pokud za období 10 týdnů nepřesáhne průměrná míra využití železniční kapacity ve Švýcarsku (kombinovaná doprava s doprovodem a bez doprovodu) 66 %, Švýcarsko může odchylně od čl. 40 odst. 4 a 5 zvýšit poplatky stanovené v čl. 40 odst. 4 o více než 12,5 %. Veškeré příjmy z tohoto zvýšení musí být využity k posílení konkurenceschopnosti železniční a kombinované dopravy vůči dopravě po silnici.

2. Jestliže se stejné okolnosti, které byly uvedeny v odstavci 1, objeví na území Společenství, může Společenství při splnění srovnatelných podmínek přijmout podobná nápravná opatření.

3.

a) Uvedená opatření jsou co do rozsahu a trvání omezena tím, co je nezbytně nutné k nápravě situace. Trvání opatření nesmí překročit šest měsíců, ale lze je prodloužit o dalších šest měsíců. Další prodloužení musí schválit společný výbor.

b) Jestliže jedna ze smluvních stran při předchozí příležitosti již uplatnila opatření uvedená v odstavcích 1 a 2, opětovné použití těchto opatření smluvní stranou podléhá těmto podmínkám:

— jestliže doba trvání předchozích opatření nepřesáhla šest měsíců, mohou být další opatření přijata teprve 12 měsíců od okamžiku ukončení předchozích opatření,

— jestliže doba trvání předchozích opatření přesáhla šest měsíců, mohou být další opatření přijata teprve 18 měsíců od okamžiku ukončení předchozích opatření,

— za žádných okolností nesmějí být ochranná opatření zavedena více než dvakrát v průběhu pěti let od okamžiku, kdy byla tato opatření poprvé zavedena.

Ve zvláštních případech může společný výbor po vzájemné dohodě rozhodnout o odchylce od těchto podmínek.

4. Před přijetím opatření podle předcházejících odstavců musí dotyčná smluvní strana uvědomit o svém záměru společný výbor. Společný výbor se sejde, aby záležitost projednal. Pokud společný výbor nerozhodne jinak, dotyčná smluvní strana může přijmout dotyčné opatření 30 dnů po oznámení opatření společnému výboru.

Článek 47

Konsensuální ochranná opatření

1. V případě vážného narušení plynulosti dopravy přes Alpy, které brání dosažení cílů stanovených v článku 30 této dohody, se sejde společný výbor na žádost jedné ze smluvních stran, aby rozhodl o vhodných opatřeních k nápravě situace. Smluvní strana podávající žádost neprodleně uvědomí agenturu pro sledování dopravy, která do 14 dnů předloží zprávu o situaci a navrhovaných opatřeních.

2. Společný výbor se sejde do 15 dnů od podání žádosti. Projedná situaci a vezme v úvahu zprávu agentury pro sledování dopravy. Do 60 dnů od jeho prvního zasedání k dané věci musí společný výbor rozhodnout o opatřeních, jež mají být přijata. Toto období může být na základě společné dohody prodlouženo.

3. Rozsah a trvání těchto opatření jsou omezeny tím, co je pro nápravu situace nezbytně nutné. Musí být dána přednost řešením, která minimálně narušují fungování této dohody.

Článek 48

Krizová opatření

Pokud je plynulost dopravy přes Alpy vážně narušena z důvodů tzv. vyšší moci, jako v případě živelné pohromy, smluvní strany společně podniknou na svých územích veškeré činnosti k obnovení a zachování plynulosti dopravy. Přednost mají citlivé náklady, jako je zboží rychle podléhající zkáze.

HLAVA V

OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 49

Provádění dohody

1. Smluvní strany přijmou veškerá příslušná opatření, obecná i zvláštní, aby zajistily splnění závazků vyplývajících z této dohody.

2. Zdrží se přijetí opatření, která by mohla ohrozit dosažení cílů této dohody.

3. Ustanovení této dohody týkající se maximální přípustné hmotnosti vozidel s návěsy, silničních souprav s přívěsem a systémů dopravních poplatků se provádějí během dvou období, od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2004 a od 1. ledna 2005.

Článek 50

Opravná opatření

Pokud jedna smluvní strana zjistí, že druhá smluvní strana nedodržuje závazky stanovené touto dohodou nebo neprovádí rozhodnutí společného výboru, poškozená smluvní strana může po jednáních v rámci společného výboru přijmout odpovídající opatření k zachování rovnováhy této dohody. Smluvní strany poskytnou společnému výboru veškeré nezbytné informace, aby umožnily důkladné prověření situace.

Článek 51

Společný výbor

1. Zřizuje se společný výbor pod názvem "Výbor pro vnitrostátní dopravu Společenství a Švýcarska"; je tvořen zástupci smluvních stran a odpovídá za řízení a řádné provádění této dohody. Za tímto účelem vypracovává doporučení. Přijímá rozhodnutí o záležitostech stanovených touto dohodou; tato rozhodnutí jsou prováděna smluvními stranami v souladu s jejich vlastními pravidly. Společný výbor rozhoduje na základě společné dohody.

2. Společný výbor především odpovídá za sledování a používání této dohody, a zejména čl. 27 odst. 6, článků 33, 34, 35, 36, 39, 40, 42, 45, 46, 47 a 54. Provádí úpravu a revizi ustanovení obsažených v článcích 52 a 55.

3. Za účelem zajištění řádného provádění této dohody si smluvní strany pravidelně vyměňují informace a na žádost jedné z nich vedou jednání v rámci společného výboru. Smluvní strany si vyměňují informace, které jsou předkládány orgány odpovědnými za provádění této dohody, a zejména za vydávání povolení a provádění kontrol. Tyto orgány se účastní přímé výměny písemností.

4. Společný výbor přijme svým rozhodnutím jednací řád, který obsahuje, kromě jiných ustanovení, postupy pro svolávání zasedání, jmenování předsedy a stanovení jeho funkčního období.

5. Společný výbor se schází podle potřeby, přinejmenším však jednou za rok. Každá ze smluvních stran může požádat o svolání zasedání.

6. Společný výbor může rozhodnout o zřízení pracovních skupin odborníků, které pomáhají s plněním jeho úkolů.

7. Tento výbor také plní povinnosti, které dříve plnil společný výbor s názvem "Výbor pro vnitrostátní dopravu Společenství a Švýcarska", zřízený podle článku 18 dohody z roku 1992.

Článek 52

Rozvoj právních předpisů

1. S výjimkou dodržení zásady zákazu diskriminace a dodržení této dohody, se tato dohoda nijak nevztahuje na práva smluvních stran jednostranně měnit své vnitrostátní právní předpisy v oblastech, na které se vztahuje tato dohoda.

2. Jakmile jedna ze smluvních stran vypracuje nový právní předpis v oblasti, na kterou se vztahuje tato dohoda, formálně požádá o stanovisko odborníků druhé smluvní strany. Před formálním přijetím nového právního předpisu se smluvní strany vzájemně informují a vedou jednání. Na žádost jedné ze smluvních stran se v rámci společného výboru uskuteční předběžná výměna stanovisek, zejména co se týče účinků změny na fungování dohody.

3. V okamžiku přijetí změněného právního předpisu a nejpozději do osmi dní po jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropských společenství nebo v Úřední sbírce federálních zákonů a výnosů sdělí dotyčná smluvní strana druhé smluvní straně znění těchto nových předpisů. Na žádost smluvní strany se nejpozději do dvou měsíců od data podání žádosti v rámci společného výboru uskuteční výměna stanovisek ohledně účinků změny na fungování této dohody.

4. Společný výbor buď

— přijme rozhodnutí o změně přílohy 1, 3, 4 a 7 nebo v případě potřeby navrhne, aby ustanovení této dohody byla změněna, aby byly podle potřeby a na základě vzájemnosti zahrnuty změny dotyčného právního předpisu, nebo

— přijme rozhodnutí, jímž se má za to, že změna dotyčného právního předpisu je v souladu s touto dohodou, nebo

— rozhodne o jakémkoliv jiném opatření zaměřeném na zajištění řádného fungování této dohody.

5. Společný výbor rozhodne o postupech pro přizpůsobení této dohody odpovídajícím ustanovením budoucích dohod mezi Společenstvím nebo Švýcarskem na jedné straně a třetími zeměmi na straně druhé, jak je uvedeno v článcích 13 a 19.

6. Za účelem dosažení cílů této dohody přijmou smluvní strany ve shodě s časovým plánem stanoveným v článku 49 veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby se práva a povinnosti odpovídající těm, které jsou obsaženy v právních předpisech Společenství podle přílohy 1, používala v jejich vztazích.

Článek 53

Důvěrnost údajů

Představitelé, odborníci a ostatní zástupci smluvních stran mají za povinnost, i po zániku jejich jmenování, nevyzrazovat informace získané v souvislosti s touto dohodou, na které se pro jejich charakter vztahuje povinnost zachování profesního tajemství.

Článek 54

Řešení sporů

Kterákoliv ze smluvních stran může předložit spornou záležitost, která se týká výkladu nebo provádění této dohody společnému výboru, který se snaží o vyřešení sporu. Společnému výboru musí být poskytnuty veškeré příslušné informace pro důkladné prošetření situace za účelem nalezení přijatelného řešení. Za tímto účelem musí společný výbor prověřit veškeré možnosti zachování řádného fungování této dohody.

Článek 55

Revize dohody

1. Pokud si jedna ze smluvních stran přeje revidovat ustanovení této dohody, uvědomí o tom společný výbor. S výhradou odstavců 2 a 3 vstoupí pozměněná verze této dohody v platnost po dokončení příslušných vnitřních postupů.

2. Přílohy 1, 3, 4 a 7 lze změnit rozhodnutím společného výboru v souladu s čl. 51 odst. 1 tak, aby byl zohledněn vývoj právních předpisů Společenství v této oblasti.

3. Přílohy 5, 6 a 8 lze změnit rozhodnutím společného výboru v souladu s čl. 51 odst. 1.

Článek 56

Přílohy

Přílohy 1 až 10 tvoří nedílnou součást této dohody.

Článek 57

Územní působnost

Tato dohoda se vztahuje na území, na která se vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství a za podmínek stanovených touto dohodou, a dále na území Švýcarska.

Článek 58

Závěrečná ustanovení

1. Tato dohoda podléhá ratifikaci a schválení smluvními stranami v souladu s jejich vlastními postupy. Vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po závěrečném oznámení o uložení ratifikačních listin nebo schválení všech následujících sedmi dohod:

— Dohody o přepravě zboží a cestujících po silnici a železnici,

— Dohody o volném pohybu osob,

— Dohody o letecké přepravě,

— Dohody o obchodu se zemědělskými výrobky,

— Dohody o vzájemném uznávání posuzování shody,

— Dohody u určitých aspektech vládních zakázek,

— Dohody o vědecké a technické spolupráci.

2. Tato dohoda se uzavírá na počáteční období sedmi let. Bude obnovena na dobu neurčitou, pokud před uplynutím počátečního období Společenství nebo Švýcarsko neoznámí druhé smluvní straně jinak. Jestliže je předloženo toto oznámení, použije se odstavec 4.

3. Společenství nebo Švýcarsko může ukončit tuto dohodu oznámením o svém rozhodnutí druhé smluvní straně. Jestliže je předloženo toto oznámení, použije se odstavec 4.

4. Sedm dohod uvedených v odstavci 1 zaniká šest měsíců po přijetí oznámení o neobnovení podle odstavce 2 nebo o ukončení podle odstavce 3.

V Lucemburku dvacátého prvního dne měsíce června roku tisíc devět set devadesát devět, vyhotoveno ve dvou prvopisech v jazyce anglickém, dánském, finském, francouzském, italském, nizozemském, portugalském, řeckém, špaňelském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

Hecho en Luxemburgo, el veintiuno de junio de mil novecientos noventa y nueve, en doble ejemplar en lenguas alemana, danesa, española, finesa, francesa, griega, inglesa, italiana, neerlandesa, portuguesa y sueca, siendo cada uno de estos textos igualmente auténtico.

Udfærdiget i Luxembourg, den enogtyvende juni nitten hundrede og nioghalvfems, i to eksemplarer på dansk, engelsk, finsk, fransk, græsk, italiensk, nederlandsk, portugisisk, spansk, svensk og tysk, idet hver af disse tekster har samme gyldighed.

Geschehen zu Luxemburg am einundzwanzigsten Juni neunzehnhundertneunundneunzig in zwei Urschriften in dänischer, deutscher, englischer, finnischer, französischer, griechischer, italienischer, niederländischer, portugiesischer, spanischer und schwedischer Sprache, wobei jeder dieser Wortlaute gleichermaßen verbindlich ist.

Έγινε στο Λουξεμβούργο, στις είκοσι μία Ιουνίου χίλια εννιακόσια ενενήντα εννέα, εις διπλούν στην αγγλική, γαλλική, γερμανική, δανική, ελληνική, ισπανική, ιταλική, ολλανδική, πορτογαλική, σουηδική, και φινλανδική γλώσσα, κάθε κείμενο από τα οποία είναι αυθεντικό.

Done at Luxembourg on the twenty-first day of June in the year one thousand and ninety-nine, and drawn up in duplicate in the Danish, Dutch, English, Finnish, French, German, Greek, Italian, Portuguese, Spanish and Swedish languages, each text being equally authentic.

Fait à Luxembourg, le vingt-et-un juin mil neuf cent quatre-vingt dix-neuf, en double exemplaire en langues allemande, anglaise, danoise, espagnole, finnoise, française, grecque, italienne, néerlandaise, portugaise et suédoise, chacun de ces textes faisant également foi.

Fatto a Lussemburgo, addì ventuno giugno millenovecentonovantanove, in duplice copia, in lingua danese, finlandese, francese, greca, inglese, italiana, olandese, portoghese, spagnola, svedese e tedesca, ciascun testo facente ugualmente fede.

Gedaan te Luxemburg, de eenentwintigste juni negentienhonderd negenennegentig, in twee exemplaren in de Deense, de Duitse, de Engelse, de Finse, de Franse, de Griekse, de Italiaanse, de Nederlandse, de Portugese, de Spaanse en de Zweedse taal, zijnde alle teksten gelijkelijk authentiek.

Feito em Luxemburgo, em vinte e um de Junho de mil novecentos e noventa e nove, em duplo exemplar nas línguas alemã, dinamarquesa, espanhola, finlandesa, francesa, grega, inglesa, italiana, neerlandesa, portuguesa e sueca, fazendo fé qualquer dos textos.

Tehty Luxemburgissa kahdentenakymmenentenäensimmäusenä päivänä kesäkuuta vuonna tuhatyhdeksänsataayhdeksänkymmentäyhdeksän kahtena kappaleena englannin, espanjan, hollannin, italian, kreikan, portugalin, ranskan, ruotsin, saksan, suomen ja tanskan kielellä, ja kaikki teksti ovat yhtä todistusvoimaiset.

Utfärdat i Luxemburg den tjugoförsta juni nittonhundranittionio i två exemplar på det danska, engelska, finska, franska, grekiska, italienska, nederländska, portugisiska, spanska, svenska och tyska språket, vilka samtliga texter är lika giltiga.

Por la Comunidad Europea

For Det Europæiske Fællesskab

Für die Europäische Gemeinschaft

Για την Ευρωπαϊκή Κοινότητα

For the European Community

Pour la Communauté européenne

Per la Comunità europea

Voor de Europese Gemeenschap

Pela Comunidade Europeia

Euroopan yhteisön puolesta

På Europeiska gemenskapens vägnar

signatory

signatory

Por la Confederación Suiza

For Det Schweiziske Edsforbund

Für der Schweizerischen Eidgenossenschaft

Για την Ελβετική Συνομοσπονδία

For the Swiss Confederation

Pour la Confédération suisse

Per la Confederazione svizzera

Voor de Zwitserse Bondsstaat

Pela Confederação Suíça

Sveitsin valaliiton puolesta

På Schweiziska Edsförbundets vägnar

signatory

signatory

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1: Čl. 5 odst. 2, článek 6, čl. 7 odst. 1, čl. 24 odst. 1, čl. 25 odst. 5 a čl. 27 odst. 2: platná ustanovení
Příloha 2: Čl. 8 odst. 5: pravidla pro používání poplatků stanovených v článku 8
Příloha 3: Čl. 9 odst. 1: vzorové povolení pro mezinárodní přepravu zboží po železnici
Příloha 4: Čl. 9 odst. 3: seznam druhů přepravy osvobozené od jakéhokoliv systému licencí a jakýchkoliv povolení
Příloha 5: Články 12 a 13: seznam stávajících práv podle platných dvoustranných dohod
Příloha 6: Čl. 15 odst. 2: výjimky z maximální přípustné hmotnosti a ze zákazu noční a nedělní jízdy
Příloha 7: Články 17, 18 a 21: mezinárodní přeprava cestujících autokarem a autobusem a povolovací postupy
Příloha 8: Články 19 a 20: seznam stávajících práv podle platných dvoustranných dohod
Příloha 9: Článek 36: kvalitativní parametry pro služby železniční a kombinované dopravy
Příloha 10: Čl. 40 odst. 1: pravidla pro používání poplatků stanovených v článku 40

▼M9

PŘÍLOHA 1

POUŽITELNÁ USTANOVENÍ

V souladu s čl. 52 odst. 6 této dohody Švýcarsko použije právní předpisy rovnocenné těmto:

Příslušná ustanovení právních předpisů Evropské unie

ODDÍL 1 – PŘÍSTUP K POVOLÁNÍ

— Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/1/ES ze dne 18. ledna 2006 o užívání vozidel najatých bez řidiče pro silniční přepravu zboží (kodifikované znění) (Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 82).

— Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 51), naposledy pozměněné nařízením Rady (EU) č. 517/2013 ze dne 13. května 2013 (Úř. věst. L 158, 10.6.2013, s. 1).

— Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 72), naposledy pozměněné nařízením Rady (EU) č. 517/2013 ze dne 13. května 2013 (Úř. věst. L 158, 10.6.2013, s. 1).

Pro účely této dohody:

a) Evropská unie a Švýcarská konfederace osvobozují každého státního příslušníka Švýcarské konfederace, členského státu Evropské unie a členského státu Evropského hospodářského prostoru od povinnosti vlastnit osvědčení řidiče.

b) Švýcarská konfederace může osvobodit jiné státní příslušníky, než jsou státní příslušníci uvedení v písmeni a), od povinnosti vlastnit osvědčení řidiče pouze po předchozí konzultaci a souhlasu Evropské unie.

c) Ustanovení kapitoly III nařízení (ES) č. 1072/2009 (ohledně kabotáže) se nepoužijí.

— Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy a o změně nařízení (ES) č. 561/2006 (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 88), naposledy pozměněné nařízením Rady (EU) č. 517/2013 ze dne 13. května 2013 (Úř. věst. L 158, 10.6.2013, s. 1).

Pro účely této dohody se ustanovení kapitoly V nařízení (ES) č. 1073/2009 (ohledně kabotáže) nepoužijí.

— Rozhodnutí Komise 2009/992/EU ze dne 17. prosince 2009 o minimálních požadavcích na údaje zanášené do vnitrostátního elektronického rejstříku podniků silniční dopravy (Úř. věst. L 339, 22.12.2009, s. 36).

— Nařízení Komise (EU) č. 1213/2010 ze dne 16. prosince 2010 o zavedení společných pravidel pro propojení vnitrostátních elektronických rejstříků podniků silniční dopravy (Úř. věst. L 335, 18.12.2010, s. 21).

— Nařízení Komise (EU) č. 361/2014 ze dne 9. dubna 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009 ohledně dokladů pro mezinárodní přepravu cestujících autokary a autobusy a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 2121/98 (Úř. věst. L 107, 10.4.2014, s. 39).

— Nařízení Komise (EU) 2016/403 ze dne 18. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009, pokud jde o klasifikaci závažných porušení pravidel Unie, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti podnikatele v silniční dopravě, a kterým se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES (Úř. věst. L 74, 19.3.2016, s. 8).

ODDÍL 2 – SOCIÁLNÍ NORMY

— Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES ze dne 11. března 2002 o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě (Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 35).

— Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/59/ES ze dne 15. července 2003 o výchozí kvalifikaci a pravidelném školení řidičů některých silničních vozidel pro nákladní nebo osobní dopravu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a směrnice Rady 91/439/EHS a zrušení směrnice Rady 76/914/EHS (Úř. věst. L 226, 10.9.2003, s. 4).

— Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 1), naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 1).

— Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES ze dne 15. března 2006 o minimálních podmínkách pro provedení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a (EHS) č. 3821/85 o předpisech v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě a o zrušení směrnice Rady 88/599/EHS (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 35), naposledy pozměněná nařízením Komise (EU) 2016/403 ze dne 18. března 2016 (Úř. věst. L 74, 19.3.2016, s. 8).

— Nařízení Komise (EU) č. 581/2010 ze dne 1. července 2010 o stanovení maximálních časových úseků pro stahování příslušných údajů z přístroje ve vozidle a z karty řidiče (Úř. věst. L 168, 2.7.2010, s. 16).

— Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 1).

— Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/68 ze dne 21. ledna 2016 o společných postupech a specifikacích nezbytných pro propojení elektronických rejstříků karet řidiče (Úř. věst. L 15, 22.1.2016, s. 51) ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/1503 ze dne 25. srpna 2017 (Úř. věst. L 221, 26.8.2017, s. 10).

— Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/799 ze dne 18. března 2016, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014, kterým se stanoví požadavky na konstrukci, zkoušení, montáž, provoz a opravy tachografů a jejich součástí (Úř. věst. L 139, 26.5.2016, s. 1), ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/502 ze dne 28. února 2018 (Úř. věst. L 85, 28.3.2018, s. 1).

— Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/548 ze dne 23. března 2017, kterým se stanoví jednotný formulář pro písemné prohlášení k odstranění nebo porušení plomby tachografu (Úř. věst. L 79, 24.3.2017, s. 1).

— Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/1013 ze dne 30. března 2017, kterým se stanoví jednotný formulář zprávy uvedený v článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 (Úř. věst. L 153, 16.6.2017, s. 28).

ODDÍL 3 – TECHNICKÉ NORMY

Motorová vozidla

— Směrnice Rady 70/157/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se přípustné hladiny akustického tlaku a výfukového systému motorových vozidel (Úř. věst. L 42, 23.2.1970, s. 16), naposledy pozměněná směrnicí Komise 2007/34/ES ze dne 14. června 2007 (Úř. věst. L 155, 15.6.2007, s. 49).

— Směrnice Rady 88/77/EHS ze dne 3. prosince 1987 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze vznětových motorů vozidel a emisím plynných znečišťujících látek ze zážehových motorů vozidel poháněných zemním plynem nebo zkapalněným ropným plynem (Úř. věst. L 36, 9.2.1988, s. 33), naposledy pozměněná směrnicí Komise 2001/27/ES ze dne 10. dubna 2001 (Úř. věst. L 107, 18.4.2001, s. 10).

— Směrnice Rady 91/671/EHS ze dne 16. prosince 1991 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se povinného používání bezpečnostních pásů ve vozidlech s hmotností do 3,5 tuny (Úř. věst. L 373, 31.12.1991, s. 26), naposledy pozměněná prováděcí směrnicí Komise 2014/37/EU ze dne 27. února 2014 (Úř. věst. L 59, 28.2.2014, s. 32).

— Směrnice Rady 92/6/EHS ze dne 10. února 1992 o montáži a použití omezovačů rychlosti u určitých kategorií motorových vozidel ve Společenství (Úř. věst. L 57, 2.3.1992, s. 27) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/85/ES ze dne 5. listopadu 2002 (Úř. věst. L 327, 4.12.2002, s. 8).

— Směrnice Rady 96/53/ES ze dne 25. července 1996, kterou se pro určitá silniční vozidla provozovaná v rámci Společenství stanoví maximální přípustné rozměry pro vnitrostátní a mezinárodní provoz a maximální přípustné hmotnosti pro mezinárodní provoz (Úř. věst. L 235, 17.9.1996, s. 59), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/7/ES ze dne 18. února 2002 (Úř. věst. L 67, 9.3.2002, s. 47).

— Nařízení Rady (ES) č. 2411/98 ze dne 3. listopadu 1998 o uznávání rozlišovacích značek členského státu, ve kterém jsou registrována motorová vozidla a jejich přípojná vozidla, v dopravním provozu Společenství (Úř. věst. L 299, 10.11.1998, s. 1).

— Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/30/ES ze dne 6. června 2000 o silničních technických kontrolách užitkových vozidel provozovaných ve Společenství (Úř. věst. L 203, 10.8.2000, s. 1), naposledy pozměněná směrnicí Komise 2010/47/EU ze dne 5. července 2010 (Úř. věst. L 173, 8.7.2010, s. 33).

— Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/55/ES ze dne 28. září 2005 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze vznětových motorů vozidel a emisím plynných znečišťujících látek ze zážehových motorů vozidel poháněných zemním plynem nebo zkapalněným ropným plynem (Úř. věst. L 275, 20.10.2005, s. 1), naposledy pozměněná směrnicí Komise 2008/74/ES ze dne 18. července 2008 (Úř. věst. L 192, 19.7.2008, s. 51).

— Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 ze dne 18. června 2009 o schvalování typu motorových vozidel a motorů z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel (Euro VI) a o přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidel, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a směrnice 2007/46/ES a o zrušení směrnic 80/1269/EHS, 2005/55/ES a 2005/78/ES (Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 1), naposledy pozměněné nařízením Komise (EU) č. 133/2014 ze dne 31. ledna 2014 (Úř. věst. L 47, 18.2.2014, s. 1).

— Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009 ze dne 13. července 2009 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel, jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti (Úř. věst. L 200, 31.7.2009, s. 1), naposledy pozměněné nařízením Komise (EU) 2016/1004 ze dne 22. června 2016 (Úř. věst. L 165, 23.6.2016, s. 1).

— Nařízení Komise (EU) č. 582/2011 ze dne 25. května 2011, kterým se provádí a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel (Euro VI) a kterým se mění přílohy I a III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES (Úř. věst. L 167, 25.6.2011, s. 1), naposledy pozměněné nařízením Komise (EU) č. 627/2014 ze dne 12. června 2014 (Úř. věst. L 174, 13.6.2014, s. 28).

— Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/45/EU ze dne 3. dubna 2014 o pravidelných technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel a o zrušení směrnice 2009/40/ES (Úř. věst. L 127, 29.4.2014, s. 51).

— Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 540/2014 ze dne 16. dubna 2014 o hladině akustického tlaku motorových vozidel a náhradních systémů tlumení hluku a o změně směrnice 2007/46/ES a o zrušení směrnice 70/157/EHS (Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 131) ve znění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1576 ze dne 26. června 2017 (Úř. věst. L 239, 19.9.2017, s. 3).

Přeprava nebezpečného zboží

— Směrnice Rady 95/50/ES ze dne 6. října 1995 o jednotných postupech kontroly při silniční přepravě nebezpečných věcí (Úř. věst. L 249, 17.10.1995, s. 35), naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/54/ES ze dne 17. června 2008 (Úř. věst. L 162, 21.6.2008, s. 11).

— Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí (Úř. věst. L 260, 30.9.2008, s. 13), naposledy pozměněná směrnicí Komise (EU) 2018/1846 ze dne 23. listopadu 2018 (Úř. věst. L 299, 26.11.2018, s. 58).

Pro účely této dohody se ve Švýcarsku použijí tyto odchylky od směrnice 2008/68/ES:

1. Silniční doprava

Odchylky pro Švýcarsko podle čl. 6 odst. 2 písm. a) směrnice 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí.

RO - a - CH - 1

Věc: přeprava motorové nafty a topného oleje (číslo UN 1202) v cisternových kontejnerech.

Odkaz na oddíl I.1 přílohy I uvedené směrnice: body 1.1.3.6 a 6.8.

Obsah přílohy směrnice: výjimky vztahující se na množství přepravovaná v jedné přepravní jednotce, předpisy týkající se konstrukce cisteren.

Obsah vnitrostátních právních předpisů: Na cisternové kontejnery, které nebyly zkonstruovány podle bodu 6.8, ale podle vnitrostátních právních předpisů a které mají kapacitu nejvýše 1 210 l a jsou používány pro přepravu topného oleje nebo motorové nafty s číslem UN 1202, lze uplatnit výjimku uvedenou v bodě 1.1.3.6 Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR).

Původní odkaz na vnitrostátní právní předpisy: bod 1.1.3.6.3 písm. b) a bod 6.14 dodatku 1 k vyhlášce ze dne 29. listopadu 2002 o silniční přepravě nebezpečných věcí (SDR; RS 741.621).

Datum skončení platnosti: 1. ledna 2023.

RO - a - CH - 2

Věc: osvobození od požadavku mít ve vozidle přepravní doklad pro některá množství nebezpečných věcí podle bodu 1.1.3.6.

Odkaz na oddíl I.1 přílohy I uvedené směrnice: body 1.1.3.6 a 5.4.1.

Obsah přílohy směrnice: požadavek mít přepravní doklad.

Obsah vnitrostátních právních předpisů: přeprava nevyčištěných prázdných kontejnerů patřících do přepravní kategorie 4 a naplněných nebo prázdných lahví se stlačeným plynem pro dýchací zařízení používaná záchrannými službami nebo jako potápěčské vybavení, pokud jejich množství nepřekročí limity stanovené v bodě 1.1.3.6, nepodléhá povinnosti mít ve vozidle přepravní doklad podle bodu 5.4.1.

Původní odkaz na vnitrostátní právní předpisy: bod 1.1.3.6.3 písm. c) dodatku 1 k vyhlášce ze dne 29. listopadu 2002 o silniční přepravě

Nahrávám...
Nahrávám...