ABC analýza

14.1.1

ABC analýza

Ing. Leo Tvrdoň, Ph.D., ALog., Ing. Jaroslav Bazala, Ph.D., ALog. a kolektiv autorů

Princip ABC analýzy je odvozen z obecného, tzv. Paretova pravidla. Jak název napovídá, pravidlo formuloval italský ekonom Pareto na přelomu 19. a 20. století. Údajně prvním popudem k formulaci tohoto pravidla bylo prosté zjištění faktu, že 80 % italské půdy vlastní jen 20 % Italů. Tento fakt zobecnil Pareto na dnes již klasickou formulaci:

Metoda ABC je založena na známém Paretově principu 80 : 20 (přibližně 80 % jevů je vyvoláno 20 % nejvýznamnějších potenciálních příčin). Tento princip vede k selekci problémů a určení priorit při jejich řešení. Paretův princip je uplatnitelný v řadě souvislostí při řízení zásob. Kupříkladu:

• 20 % dodavatelů se podílí 80 % na dodávkách materiálu,

• 20 % skladovaných položek se podílí 80 % na celkové hodnotě zásob či celkovém obratu,

• 20 % skladovaných položek zabírá 80 % plochy skladu,

• 20 % skladovaných položek se podílí 80 % na celkovém počtu výdejů,

• přibližně 20 % světových výrobců automobilů obsadilo 80 % českého trhu s automobily,

• asi jen 20 % položek měsíčního rodinného rozpočtu "spotřebovalo" 80 % nákladů rodiny,

• 20 % všech registrovaných firem v České republice platí 80 % celkově vybraných daní,

• 20 % zákazníků v běžné obchodní firmě přináší 80 % tržeb.

Aplikace metody ABC v řízení zásob vychází ze sestupného uspořádání položek nakupovaného, resp. skladovaného sortimentu podle hodnoty obratu a kumulovaných hodnot obratu od počátku posloupnosti. Postupuje se v těchto krocích:

1. sestavení tabulky dat o velikosti zásob (resp. spotřeby, počtu výdejů apod.) podle jednotlivých položek zásob,
2. uspořádání tabulky sestupně (od největší hodnoty po nejmenší hodnotu),
3. výpočet kumulovaných hodnot,
4. výpočet kumulovaných hodnot v % z celkové hodnoty,
5. nakreslení Paretova diagramu,
6. rozdělení položek do skupin A, B, C (popřípadě i dalších skupin).

Obrázek Obecný princip rozdělení položek do skupin A, B, C

Skupina A je tvořena malým počtem položek s klíčovým podílem na celkovém objemu zásob. Představuje tzv. životně důležité položky, kterými je zapotřebí se zabývat detailně a individuálně.

Skupina B je tvořena podstatně větším počtem položek než skupina A, avšak její podíl na celkovém objemu zásob je výrazně menší než u skupiny A.

Skupina C zahrnuje velký počet položek s celkově nepatrným podílem na celkovém objemu zásob.

Typické hranice pro zařazení položek do skupin:

• skupina A zahrnuje 20 % položek s kumulativně 80% podílem na celkovém obratu,

• skupina B zahrnuje dalších 30 % položek s kumulativně 15% podílem na celkovém obratu,

• skupina C zahrnuje zbývajících 50 % položek se zhruba 5% podílem na celkovém obratu.

• nebo

• skupina A – 15% položek,

• skupina B – 35% položek,

• skupina C – 50% položek.

Na obrázku je uveden Paretův diagram, který obsahuje sloupkovou část a kumulativní křivku, která se někdy označuje jako Lorenzova křivka.

Často není situace tak vyhraněná, abychom mohli uplatnit výše uvedené hranice pro zařazení položek do skupin. V některých případech bude do skupiny A zařazena třeba jen jedna položka, má-li ve srovnání s ostatními velmi výrazný podíl na celkovém objemu (např. jen 30% nebo i menší). Rozhodování o zařazení do skupin, které bude do značné míry subjektivní, ulehčuje analýza tvaru Lorenzovy čáry, kdy změny v jejím zakřivení napovídají o hranicích jednotlivých skupin.

Zásoby mohou byt kategorizovány podle různých kritérií. Jako příklad může sloužit spotřeba zásob v hodnotovém vyjádření nebo v jednotkách množství, příspěvek položek k zisku, náklady na zásoby, výška průměrně zásoby. Vždy je třeba přihlížet k účelu, pro který je analýza prováděna.

Příklad klasifikace ABC položek materiálu podle velikosti spotřeby

Postup vypracování ABC analýzy je uveden na následujícím příkladu, ve kterém je jako kritérium pro klasifikaci materiálu použita velikost spotřeby 15 materiálových položek. Zpracování je provedeno ve třech krocích.

1. Stanovení roční spotřeby sledovaných položek materiálu

Roční spotřeba sledovaných položek:

2. Setřídění položek materiálu v sestupném pořadí a výpočet jejich procentuálních podílů z celku a kumulativně.

Setříděná tabulka roční spotřeby sledovaných položek v %:

3. Nakreslení Paretova diagramu a rozdělení položek do skupin.

Rozdělení položek do skupin:

Z tabulky je patrné, že podstatnou část roční spotřeby materiálu (69,02 %) tvoří položky 5 a 9 (13,33 % všech položek) zařazené do skupiny A. Do skupiny B byly zahrnuty položky 1, 3 a 7 (20 % všech položek) podílející se na celkové roční spotřebě 20,12 %. Pouhými 10,86 % se na celkové roční spotřebě podílejí položky skupiny C, která je tvořena 66,67 % všech položek.

 NahoruVícestupňová ABC analýza

Pro podrobnější rozdělení je možné použít vícestupňovou ABC analýzu.

• 1. stupeň:

  • vytvoří se skupiny A, B, C

  • 2. stupeň:

  • v jednotlivých skupinách se provede opět vnitřní klasifikace,

  • vhodné zejména u skupiny A:

    1. obdržíme podskupiny AA, AB, AC,
    2. podskupině AA se věnujeme detailně.

 NahoruVolba systému řízení zásob na základě klasifikace ABC

Praxe často uplatňuje v zájmu jednoduchosti stejné režimy doplňování zásob u většiny položek. Tento přístup je však ve svých důsledcích nehospodárný. Diferenciace systémů řízení zásob podle skupin A, B, C, resp. i dalších může přinést výraznou redukci jak zásob, tak i nákladů spojených s objednáním.

Doporučuje se tato diferenciace:

Skupina A:

• systém doplňování v pevných dávkách na základě monitorování stavu,

• časté objednávání, malá objednací množství,

• velikost dodávky lze optimalizovat,

• relativně malá pojistná zásoba,

• pravidelné vyhodnocování použitých metod predikce poptávky.

Skupina B:

• méně časté objednávání, větší dávky,

• doplňování do maximální hladiny, sledování stavu v pravidelných intervalech,

• větší pojistná zásoba.

Skupina C:

• velká objednací množství a dlouhé intervaly mezi dvěma dodávkami,

• relativně velká pojistná zásoba,

• periodická kontrola stavu zásob.

Diferencované řízení zásob má řadu výhod. Kupříkladu tím, že ve skupině A budeme objednávat menší množství a doplňovat zásobu často, lze ve srovnání s nediferencovanými objednacími režimy snížit u položek skupiny A průměrnou zásobu. Častějším objednáváním sice vzrostou objednací náklady v této skupině, avšak nárůst nebude významný, pokud ve skupině A bude málo položek. Naproti tomu ve skupině C, kde budeme objednávat v relativně dlouhých intervalech, lze ve srovnání s nediferencovanými režimy ušetřit na objednacích nákladech. Protože skupina C se podílí jen nepatrně na celkových zásobách, nebude nárůst velikosti průměrné zásoby u této skupiny významný.

 NahoruPouze 20 % z výčtu možných příčin způsobí 80 % následků.

Pravidlo skutečně v životě platí a lze ho nejlépe dokázat na množství prakticky ověřitelných tvrzení:

• Přibližně 20 % světových výrobců automobilů obsadilo 80 % českého trhu s automobily.

• Asi jen 20 % položek měsíčního rodinného rozpočtu "spotřebovalo" 80 % nákladů rodiny.

• Jen 20 % všech registrovaných firem v České republice platí 80 % celkově vybraných daní.

• Pouze 20 % zákazníků v běžné obchodní firmě přináší 80 % tržeb.

• Zhruba 20 % skladových položek zabere 80 % místa ve skladu.

• Atd.

Je jasné, že přesná matematická závislost "80 % na 20 %" v praxi neexistuje.

Obecné pravidlo ale konstatuje, že vztah mezi výčtem možných příčin a následky je vždy nelineární, lze ho graficky znázornit přibližně následovně (tzv. Lorenzovou křivkou):

Princip ABC analýzy odvozený od definovaného pravidla spočívá v rozdělení všech příčin do tří kategorií:

1. Příčiny, které ve své sumě způsobují 80 % následků – kategorie příčin A.

2. Příčiny, které způsobují dalších 15 % následků – kategorie B (příčiny kat. A a kat. B již dohromady způsobí 95 % následků).

3. Příčiny, které způsobují již jen 5 % následků – kategorie příčin C.

Konkrétní příklad kategorizace ABC:

Firma vyrábějící kosmetické přípravky měla v r. 2000 celkem 1600 zákazníků. Seřazením zákazníků od největšího po nejmenšího podle objemu tržeb bylo zjištěno, že jen 300 prvních zákazníků v takto setříděném seznamu již přineslo 80 % veškerých tržeb. Těchto 300 zákazníků bylo označeno příznakem "A". Dalších 500 zákazníků v setříděném seznamu přineslo dalších 15 % ročních tržeb – byli označeni příznakem "B". Ostatní zákazníci na seznamu – bylo jich celkem 800 - přinesli firmě tržby již jen v celkové výši 5 % celkového objemu – byli označeni příznakem C. Marketingové pracoviště firmy určilo na základě ABC analýzy 3 různé strategie práce se zákazníkem, byly zřetelně jmenovitě definované tři zákaznické skupiny z hlediska důležitosti pro firmu.

 NahoruUplatnění ABC analýzy v řízení zásob

Využití obecného Paretova principu formou ABC analýzy se přímo nabízí na poli řízení zásob, zejména v přesné diferenciaci přístupu k jednotlivým skladovým položkám. Předpokládáme-li platnost Paretova principu, pak 80 % finančních toků "prochází" jen přes 20 % evidovaných skladových položek. Má-li firma například ve svém číselníku surovin registrováno 1000 položek, 80 % financí vynakládá na nákup jen cca 200 položek (= 20 % z 1000). Řídit dobře pouze 200 položek z tisíce znamená dobře řídit 80 % finančních toků.

Obecně lze v praxi zvolit, podle kterého kritéria ABC analýzu realizovat. Nejběžněji se samozřejmě provádí podle hodnoty celkové spotřeby v zadaném období vyjádřené v korunách. V některých případech však může být vhodnější analýzu provést podle hodnoty celkové spotřeby vyjádřené v kusech.

ABC analýza najde uplatnění i v jiných oblastech systémové logistiky než pouze v řízení zásob. I v oblasti analýzy úrovně služeb zákazníků může být užitečné rozdělit zákazníky Paretovým principem podle velikosti ročních tržeb a následně pro kategorie A, B a C zákazníků individuálně posuzovat procento uspokojených požadavků v požadovaném termínu. Z praxe je známo, že "C" skupině zákazníků je často neopodstatněně poskytována vyšší úroveň služeb než nosné skupině "A".

ABC analýza může být také užitečná při technologickém a kapacitním řešení skladů a skladových areálů. I zde musí platit Paretovo pravidlo: tzn. jen 20 % skladových položek zabírá 80 % místa ve skladech. Pro přesnou analýzu bychom tedy provedli seřazení položek ne podle finanční spotřeby, ale podle fyzického objemu skladové zásoby.

Uveďme si názorný příklad analytické tabulky položek zásobování pro kategorizaci ABC dle standardních hranic (80 %, 15 %, 5 %) podle hodnoty roční spotřeby.

Analytická tabulka:

Z celkového počtu 120 položek prochází 80 % financí za nákup přes prvních 27 položek. Přes dalších 52 položek v setříděném seznamu prochází dalších 15 % finančních objemů. Za nákup 71 položek již firma vydá jen 5 % z celkové sumy nákupu.

Závěr může být následující: pro 27 položek zásobování typu "A" budou přesně a s pomocí matematických statistických metod určeny parametry řízení zásob, pro 52 položek "B" budou parametry určeny na základě zkušenosti a odhadu a pro 71 položek "C" budou zásoby doplňovány metodou "dvou zásobníků".

Vícekriteriální ABC analýza

Principiálně je postup stejný jako u klasické…