č. 11/1975 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), ve znění účinném k 27.9.2006
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 27. listopadu 1974
o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR)
Ve znění:
Předpis č. |
K datu |
Poznámka |
108/2006 Sb.m.s. |
(k 27.9.2006) |
mění článek 23 |
Dne 19. května 1956 byla v Ženevě sjednána Úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR).
President republiky Úmluvu ratifikoval s výhradou k jejímu článku 47.
Listina Československé socialistické republiky o přístupu byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Úmluvy, dne 4. září 1974.
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 43 dnem 2. července 1961 a pro Československou socialistickou republiku dnem 3. prosince 1974.
Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.
ÚMLUVA
o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR)
Smluvní strany
uznavše účelnost jednotné úpravy podmínek přepravní smlouvy v mezinárodní silniční nákladní dopravě, zejména pokud jde o přepravní doklady užívané při této dopravě a o odpovědnost dopravce,
se dohodly takto:
KAPITOLA I
Rozsah platnosti
Článek 1
1. Tato Úmluva se vztahuje na každou smlouvu o přepravě zásilek za úplatu silničním vozidlem, jestliže místo převzetí zásilky a předpokládané místo jejího dodání, jak jsou uvedena ve smlouvě, leží ve dvou různých státech, z nichž alespoň jeden je smluvním státem této Úmluvy. Toto ustanovení platí bez ohledu na trvalé bydliště a státní příslušnost stran.
2. Pro účely této Úmluvy se rozumějí pod pojmem „vozidla” motorová vozidla, návěsové soupravy, přívěsy a návěsy, jak jsou definovány v článku 4 Úmluvy o silničním provozu ze dne 19. září 1949.
3. Tato Úmluva platí i tehdy, jsou-li přepravy, na které se vztahuje, prováděny přímo státy nebo státními institucemi anebo státními organizacemi.
4. Úmluva se nevztahuje
a)
na přepravy prováděné v rámci mezinárodních poštovních úmluv,
b)
na přepravy mrtvol,
c)
na přepravy stěhovaných svršků.
5. Smluvní strany se zavazují, že nebudou mezi sebou uzavírat zvláštní dvoustranné nebo vícestranné dohody, které by obsahovaly odchylky od této Úmluvy, s výjimkou dohod, jimiž se vylučuje platnost této Úmluvy pro jejich pohraniční styk nebo jimiž se připouští u přepravních výkonů omezených pouze na jejich území použití náložného listu.
Článek 2
1. Je-li ložené vozidlo přepravováno v některém úseku dopravní cesty po moři, po železnici, po vnitrozemské vodní cestě nebo vzduchem, vztahuje se tato Úmluva na celou přepravu, pokud nebyla zásilka, s výjimkou případů uvedených v článku 14, přeložena. Prokáže-li se však, že ztráta, poškození nebo překročení dodací lhůty vzniklé během přepravy jiným druhem dopravy než silniční nebyly způsobeny jednáním nebo opomenutím silničního dopravce, ale událostí, ke které mohlo dojít jen během a z důvodu přepravy tímto jiným druhem dopravy, neřídí se odpovědnost silničního dopravce touto Úmluvou; v takovém případě odpovídá silniční dopravce v rozsahu, v jakém by odpovídal dopravce jiného druhu dopravy než silniční, kdyby došlo…
