7.4.3 Velikost kapacity a problematika jejího využití

7.4.3 Velikost kapacity a problematika jejího využití

Ing. Leo Tvrdoň, Ph.D., ALog., Ing. Jaroslav Bazala, Ph.D., ALog. a kolektiv autorů

Kapacita obecně vyjadřuje schopnost systému dosáhnout určitého výkonu v daném časovém úseku.

Výrobní kapacitou rozumíme množství výrobků (výkonů) téhož druhu, které můžeme vyrobit za daných podmínek na určitém pracovišti či ve výrobní jednotce v daném období.

Kapacitní úvahy se opírají o následující údaje o:

• výrobním zařízení (pasport, záznamy o provedených opravách a výsledcích kontrol stavu zařízení),

• výrobku, resp. výkonu (popis výkonu, výkresová dokumentace, specifikace znaků jakosti),

• technologii (technologické postupy),

• organizaci výroby (velikost dávky, způsob seřizování pracoviště, způsob předávání mezi pracovišti, režim práce a odpočinku pracovníka, střídání směn),

• o režimu údržby.

Při plánování výrobní kapacity jakož i při rozborech jejího skutečného využití je nutno rozlišovat mezi kapacitou samostatného pracoviště a kapacitou soustavy vzájemně závislých pracovišť.

Kapacita samostatného pracoviště či výrobního úseku se stanovuje pomocí těchto veličin:

• využitelný časový fond,

• výkonnost pracoviště (nebo pracnost jednice výkonu).

Využitelný časový fond pracoviště je reálně použitelným časem pro stanovené období (rok, čtvrtletí, měsíc, týden, den, směnu, hodinu).

Výpočet využitelného časového fondu vychází z fondu kalendářního (u výpočtu ročního využitelného časového fondu to je počet dní v roce x 24 hodin). Od něj se odečítají nepracovní dny, směny a hodiny. Jde o odpočet:

• sobot, nedělí a svátků (v závislosti na režimu práce, který přijala daná organizace),

• dovolených,

• nepracovních směn,

• času určeného na údržbu a opravy,

• dnů, v nichž se budou provádět úpravy pracovišť v důsledku změn výrobního programu, technologie apod.,

• dnů, kdy pracoviště nebude v činnosti z důvodu plánovaných školení pracovníků.

Výkonnost pracoviště vyjadřuje reálně dosažitelný počet jednotek určitého výkonu za jednotku času (tzn. počet kusů, tun, litrů apod. vyrobených za hodinu). Je vhodné stanovit ji na základě rozboru součinnosti jednotlivých činitelů výrobního procesu (zejména výrobního zařízení a pracovníka) při provádění jednotky výkonu a jednotlivých složek spotřeby času. Po tomto rozboru lze stanovit nezbytně nutnou spotřebu času na jednotku výkonu (tzv. pracnost výkonu) a z ní vypočítat výkonnost pracoviště za jednotku času. Neboli výkonnost pracoviště a pracnost jsou v převráceném vztahu:

Je-li pracnost operace na jednom výrobku 20 minut, pak výkonnost pracoviště za hodinu bude

Celková kapacita pracoviště pro dané období se pak určí jako součin využitelného…